Sčítání lidu, domů a bytů patří k nejrozsáhlejším statistickým akcím. A stejně náročné je i následné zpracovávání získaných údajů. Přestože poslední sčítání se konalo na konci března 2011, Český statistický úřad data stále zpracovává a postupně uvolňuje. A co všechno je možné se záplavy kolonek a čísel dozvědět o okrese Trutnov?

• k 26. 3. 2011 tu žilo 118 174 obyvatel, mužů o 1876 méně než žen. Obydlených domů bylo 21 785, obydlených bytů 47 048.

• největším městem okresu je Trutnov (30 312), následuje Dvůr Králové nad Labem (15 754) a Vrchlabí (12 632). Nejmenší obcí jsou Stanovice (57), následuje Trotina (78) a Zdobín (103).

• české státní občanství uvedlo 114 908 lidí, ukrajinské 716, polské 543, slovenské 457, vietnamské 225, německé 133.

• k české národnosti se hlásilo 81 795 lidí, ke slovenské 1318, německé 772, polské 429, moravské 161, vietnamské 158, romské 51, slezské 5.

• k víře se hlásilo 9 418 lidí, nejvíce, 5557 k římskokatolické církvi, 1008 k československé husitské a 433 k evangelické.

• z 50 597 zaměstnaných lidí jich nejvíce pracuje v průmyslu (15 820), dále ve velkoobchodě, maloobchodě, opravě a údržbě motorových vozidel(4201), stavebnictví (3426) a vzdělávání (2 938).

• průměrná obytná plocha v okrese na 1 bytovou jednotku je je 63,8 metru, nejméně ze všech okresů kraje (Jičín 69,5 m²). V rodinných domech je to 76,8 m² a v bytových domech 52,6 m². Průměrná obytná plocha na 1 osobu je 31,9 m².

• v trutnovském okrese je 47 048 bytových domácností, z toho 26 543 je vybaveno počítačem. Internet jich má zavedeno 25 111, bez připojení je 1432 domácností.

Výsledky sčítání slouží především jako zdroj dat pro rozhodování a plánování o sociální politice státu, o zdravotnictví, zaměstnanosti a trhu práce, organizaci školství i jako podklad pro nejrůznější studie. A mohou tato data využít i jednotlivé obce? Za každou z nich bylo zpracováno více než 1000 údajů, mnohé mnohé z nich jsou například povinnou součástí žádostí o dotace. Využít se dají také jako podklad k tvorbě územního plánu, u větších měst při řešení problematiky dopravní obslužnosti, formulace strategických plánů a záměrů rozvoje a podobně.

Při sčítání dochází ke kumulaci obrovského množství citlivých údajů, podle serveru www.scitani.cz však není znám žádný případ, kdy by došlo ke zneužití. Někdy se ale poukazuje na sčítání v roce 1930, které se zejména po roce 1990 využívalo jako doklad hlavně pro německé úřady při žádostech o přiznání německého státního občanství a dále jako podklad pro restituční nároky. Tyto údaje poskytoval Národní archiv na žádost dotyčné osoby nebo jejích dědiců podle platného zákona o archivnictví. Nešlo tedy o zneužití dat, které by komukoliv způsobilo újmu.

Co všechno sčítání zapříčinilo

Sčítání lidu je staré skoro jako lidstvo samo. Už před naším letopočtem chtěli mít panovníci přehled o tom, komu vládnou, kolik lidí mohou poslat do války nebo kolik peněz vyberou z daní. Sčítání lidu mělo také za následek řadu výrazných změn v dějinách lidstva i naší země.

Evangelium svatého Lukáše hovoří o nařízení římského císaře Augusta a jeho snaze popsat celý svět, kvůli které se museli dostavit všichni ke sčítání lidu do míst, kde trvale bydleli. Tesař Josef se svou ženou Marií, toho času v požehnaném stavu, se tak vydali z Nazaretu do Betléma, kde se jim narodil syn Ježíš. Nebýt sčítání lidu, mohlo se stát, že se Ježíš narodil v Nazaretu místo Betléma.

Při sčítání lidu v roce 1890 nastala podle dobových zpráv v tehdejším měšťanském pivovaru v Českých Budějovicích situace, kdy šéfové naléhali na zaměstnance, aby se přihlásili k německé národnosti. Převážně čeští zaměstnanci začali klást odpor, který eskaloval tím, že je vedení měšťanského pivovaru vyzvalo, ať si založí pivovar vlastní, když se nechtějí podvolit. Češi uposlechli a roku 1894 se začaly upisovat první akcie nově vznikajícího budějovického Budvaru, který o dva roky později zahájil produkci.

Sčítání lidu, tažného dobytka a domů v roce 1770 se konalo na základě císařského ediktu Marie Terezie. Pro potřeby sčítání bylo poprvé uloženo očíslovat všechny domy a po sčítání bylo zakázáno měnit příjmení. Do této doby se oficiálně používala pouze křestní jména, která lidé doplňovali podle vlastností, povolání či postojů daného člověka dovětkem (starý, kovář, baštýř, vysoký …). Tato přízviska ale nebyla oficiálně zakotvena a mohla se měnit. Až v roce 1770 bylo stanoveno, že příjmení se už dále nesmějí měnit a zároveň tak v této době začala platit dědičnost příjmení.

Za první moderní sčítání na našem území je označováno sčítání z roku 1869. Zákonem byla stanovena desetiletá perioda s tím, že se muselo konat vždy ze Silvestra na Nový rok.

Porovnání s okolím

Počet obyvatel v okresech:

Hradec Králové 162 661

Trutnov 118 174

Náchod 109 550

Jičín 79 702

Rychnov nad Kněžnou 77 829

Počet obyvatel v okr. městech:

Hradec Králové 94 314

Trutnov 30 312

Náchod 20 394

Jičín 16 795

Rychnov nad Kněžnou 11 241