VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sebemenší chyba by byla osudná, líčí sjezd ze šestitisícovky Libor Dušek

Vrchlabí - Horolezcům Liboru Duškovi z Vrchlabí a Zdeňku Jiroušovi z Rokytnice nad Jizerou se podařilo jako prvním na světě sjet na lyžích z nejvyššího bodu jižního Pamíru, štítu Karla Marxe ve výšce 6723 metrů.

13.10.2018
SDÍLEJ:

Mačky na nohy, cepíny do ruky, lyže na bágl a vzhůru k nejvyššímu bodu jižního Pamíru, štítu Karla Marxe (6723 metrů), se vydali horolezci z Krkonoš Libor Dušek, Zdeněk Jirouš a Jan Holubec.Foto: Libor Dušek

Při pětitýdenní expedici v Tádžikistánu si užili lezení po kamenech i ledu. Pokusili se dobýt také další šestitisícový vrchol Pamíru. Cestu k ledem obalené hoře TbGu (6142 m) ale ukončili kvůli těžkým podmínkám těsně pod vrcholem. Zážitky z bláznivého světového prvosjezdu i celé expedice přiblížil Libor Dušek, etnolog Krkonošského muzea Správy KRNAP.

Jak se vám jelo z tak vysokého kopce?
Blbě, byl to samej led (smích). Do jistý míry to bylo nebezpečnější než volný sólo výstup z tábora C3 ve výšce 5700 metrů na vrchol. Upřímně, už v polovině sjezdu jsme toho měli oba plný zuby. Je to hroznej nápor na nohy i na psychiku, když víte, že sebemenší chyba by byla osudná…

Stálo to za to tahat lyže takhle vysoko? Nepřekážely vám ve výstupu?
Určitě to za to stálo, člověk by neměl ztrácet čas činností, která mu za to nestojí. Lyže se dnes už vyrábí lehké, tak ani výrazný hendikep nepředstavovaly. Naštěstí jsme měli i skvělou výstroj (bundy, kalhoty, rukavice, čepice) od tuzemských Direct Alpine, která nám zajistila potřebný tolik důležitý komfort.

Potkaly vás kritické momenty?
Snažili jsme se ke všemu přistupovat uváženě a zodpovědně. Všichni jsme měli snad dostatek soudnosti a počasí nám přálo, tak ke kritickým momentům naštěstí nedošlo.

Proč se nepovedlo zdolat TbGu?
Podmínky byly náročnější než loni a ačkoliv jsme tábor C2 postavili výš než loni a vyrazili včas, tak ve třech lezení neodsejpalo a těžká místa nám zabrala hodně času. Pomalu nám začal docházet tzv. „morál“, tak jsme to radši kousek pod vrcholem zase otočili, abychom neslaňovali dolů za tmy, což by mohlo být fatální.

Horu TbGu jste přejmenovali na Krakonoše. Proč?
To vzniklo už loni, název „Tablica gosudarstvennovo Universiteta“, tedy „Stěna národní univerzity“, nám přišel natolik nezapamatovatelný a pitomý a beztak ho nikdo z místních a horolezců neznal, že jsme se rozhodli pro pseudonym nesoucí jméno ochránce těch „našich“ hor. Možná to byla chyba a pravý Krakonoš se domluvil s Marxem, Engelsem a Národní Univerzitou, že se nahoru nepodíváme.

V čem byl výstup jiný oproti loňskému roku, kdy jste se TbGu také snažili dobýt?
Hora byla o poznání více obalena ledem, tak šlo vše pomaleji.

Proč jste si zvolili zrovna Pamír a sjezd na lyžích ze štítu Karla Marxe?
Na Pamír jezdím pravidelně od roku 2006 a už jsem tam strávil takřka tři čtvrtě roku života. Dělal jsem tam etnologické výzkumy, publikoval o Pamíru články a odborné monografie. Teď připravuju další knihu, určenou pro širší čtenářskou obec. Tou bych ale prozatím symbolicky uzavřel jednu etapu. Za ty roky mi Pamír přirostl k srdci, převážně proto, že tam žijí úžasní lidé. A samozřejmě tam jsou nádherné, vesměs opuštěné hory. Tato kombinace umocněna odborným zájmem o region byla dlouhou dobu jasnou volbou pro takřka každoroční návštěvy, které vyústily v horolezecké expedice.

Nebylo bláznovství šplhat po kamenech a ledu s lyžemi na zádech?
Snad každý, kdo se vážněji lezení a skialpinismu v horách věnuje, má ambice lézt a sjíždět cesty, které nejsou příliš frekventované a pokud možno panenské. To tak prostě je odjakživa, akorát se úměrně toku času a nárůstu počtu horolezců jejich počet snižuje. Tak proč nerealizovat možné? Někdy se to povede, jindy ne, jinak to ani v životě být nemůže. Nicméně si dám výhledově na čtyři-pět let od Pamíru pauzu. Jsou i jiná pozoruhodná místa na východ od Evropy a člověk by měl poznat, respektive „prožít“ i ta další krásná. Nepřekvapivě mě lákají hornaté destinace, rád bych lépe poznal nedaleký Hindúkuš a samozřejmě se podíval do Himálaje, ale lákají mě i pohoří jiných kontinentů: jihoamerické Andy a hory na Novém Zélandu, kde žije sestra a švagr s rodinou, kterým už drahně let slibuju, že přijedu.

Kam řadíte tenhle úspěch v horolezecké kariéře?
Předně bych v případě své osoby a kolegy Zdeňka Jirouše, i Honzy Holubce, co byl letos s námi, nehovořil o "kariéře". Celé to spočívá v tom, že máme rádi nejen domácí Krkonoše, blízké Alpy a další evropská pohoří, ale velké hory, kam nejezdí příliš lidí a tamní obyvatelé jsou přátelští, pohostinní, je s nimi legrace a vzájemně se obohacujete. To je přesně případ jižního Pamíru-Šachdarského hřbetu, jehož nejvyšším vrcholem je štít Karla Marxe, nebo severního Hindúkuše, kde se nachází Nošak, kde jsme byli předloni. Přeci jenom, když už jedete tak daleko, tak je výzva zvolit pokud možno co nejvyšší kopec a nejít tou nejjednodušší cestou. Člověk ale musí mít soudnost a musí se připravit doma. Vytáhnout cepíny, šrouby, nota bene lyže v takovéto ledové podmínce až v Pamíru by asi bylo nemyslitelné a pošetilé… O všem je třeba samozřejmě řádně přemýšlet a když se dílo podaří, má z toho radost, ale že by to nějak souviselo s kariérou, to snad ani ne. Podtrženo sečteno se na poli horolezectví žádnou kariéru budovat nesnažím, to bych měl ambice za každou cenu lézt ještě vyšší kopce a ještě náročnější cesty. Zkrátka si jen užívám, co je v mých možnostech a těší mě, že do jisté míry překonám sám sebe a krůček po krůčku se posouvám. Pochopitelně mě těší i uznání kolegů a okolí, to popřít nemohu a rád bych pozvolna zkusil vyšší hory a ještě zajímavější, tedy i hodnotnější, ale o to těžší cesty, ale netlačit na pilu… Jak říká můj přítel Honza Červinka (legendární horolezec narozen roku 1930), tak "dobrej horolezec je ten, kterej to přežil".

Autor: Jan Braun

13.10.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 20 000 Kč Pomocní pracovníci v lesnictví a myslivosti POMOCNÝ DĚLNÍK V LESE. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pomocné práce v lese, , kontakt: e-mailem, telefonicky kdykoliv, osobně po tel. domluvě. Pracoviště: Zbyněk novotka, 512 42 Poniklá. Informace: Novotková, +420 604 285 907. Výroba - Tradiční zpracovatelé textilu, kůží a příbuzných 13 500 Kč Tradiční zpracovatelé textilu, kůží a příbuzných materiálů Šička. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŠIČKA, Požadujeme vyučení v oboru nebo dlouholetou praxi v oboru. Náplní práce je stříhání, šití na průmyslovém stroji - pracovní oděvy, obvazy, zdravotnické pomůcky - dále dokončovací práce - začišťování, plnění, balení atd. , , Nabízíme: příjemné pracovní prostředí a dobrý kolektiv v ojedinělém zdravotnickém zařízení, týden dovolené navíc, ihned od nástupu obědy za zvýhodněnou cenu, po odpracování 6-ti měsíců benefit na dovolenou, sport, vzdělávání. Pracoviště: Pro-charitu s.r.o. - pracoviště, 544 04 Žireč. Informace: Dagmar Flosová, +420 491 610 605. Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 14 190 Kč Ostatní uklízeči a pomocníci Manipulant - ka s prádlem. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14190 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MANIPULANT - KA S PRÁDLEM pro provoz DL Vesna, - svoz použitého prádla, - třídění prádla dle druhů, - přípravné práce pro odvoz do centrální prádelny, - rozvoz čistého prádla, - možnost práce na HPP- pracovní doba dle dohody( 6:00-14:30) nebo možnost zkráceného úvazku, - platové podmínky 14 190,- hrubého, - 5 týdnů dovolené, - benefitní karta, - příspěvek na dopravu, příspěvek na penzijní připojištění, - nástup možný ihned, - kontakt Hana Krausová +420739422097, hana.krausova@janskelazne.com nebo Nela Ouředníková +420770138678, +420 860 123, nela.ourednikova@janskelazne.com. Pracoviště: Státní léčebné lázně janské lázně, státní podnik, náměstí Svobody, č.p. 272, 542 25 Janské Lázně. Informace: Hana Krausová, +420 739 422 097. Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Operátor strojů a 13 500 Kč Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva OPERÁTOR VÝROBY. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Práce na 3 měsíce, práce převážně ve stoje, zvedání břemen, vysoká náročnost práce, , zástupce firmy bude k dispozici uchazečům ve středu, a to vždy v 1. a 3. týdnu v měsíci, v době od 9.00 do 11.00 v prostorách uvedené společnosti. Pracoviště: Sorbana s.r.o. - fashion style - postforming elemente, spol.s.r.o., Bořkovská, č.p. 627, 513 01 Semily. Informace: Nataliia Danylych, +420 606 607 688.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Množství odebírané vody pro zasněžování je podle šéfa Asociace horských středisek Libora Knota z celkového pohledu odběru povrchových vod marginální, navíc se řídí jasně stanovenými povoleními a pravidly.

Ovlivní sucho zasněžování? Lyžařské areály očekávají příchod srážek

V TOMTO SOUBOJI si vrchlabský Tomáš Hampl (vlevo) se soupeřem z Kopidlna poradil, v utkání se ale radovali hosté.

Úder v závěru. A Kocbeře na Dubině slavily vítězství

Kasper a Adamec byli oceněni v polské Svidnici

Trutnov - Místní průmyslník David Kasper a trutnovský starosta Ivan Adamec se zařadili mezi oceněné při prestižním pátečním galavečeru v polské Svidnici. Informaci zveřejnil server swidnica24.pl.

Rvačka před bowlingem a velká oprava lipenského expresu: zhlédněte videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 22. října 2018.

Akce Na Sněžku pro Matýska pomůže 22 handicapovaným dětem

Pec pod Sněžkou - Symbolické šeky rodinám s handicapovanými dětmi rozdá v pátek 2. listopadu Nadační fond KlaPeto. Díky obrovské solidaritě především drobných dárců se podařilo během šestého ročníku charitativního výstupu na Sněžku shromáždit více než 1,2 milionu korun. Peníze pomohou, kromě Matýska, pro kterého se akce konala, dalším dvaceti jedna dětem.

Badatelna trutnovského archivu přiblíží návštěvy prezidentů

Trutnov - Návštěvy československých prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše na Trutnovsku v letech 1918 až 1948 mapuje nová expozice, která se uskuteční v badatelně Státního okresního archivu v Komenského ulici.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT