Jedna z nejcennějších památek ve městě se poslední renovace dočkala v roce 1994. Od té doby se její stav ale opět výrazně zhoršil, proto město sáhlo po další rekonstrukci.

„Tentokrát se zásah zaměřil nejenom na konzervaci dochovaného stavu, ale došlo i k nahrazení starších nefunkčních vysprávek novými moderními tmelícími materiály. Vysprávku a opravovaná místa ve výsledku teď vlastně vůbec nelze rozeznat od okolní originální hmoty," sdělila Renata Coufalová ze semilské radnice. „V rámci konzervačních prací byla také potvrzena dřívější zpráva o tom, že sv. Anna nemá původní hlavu. Ta je zhotovena z jiného pískovce a definitivně tedy není pochyb o jejím druhotném původu," odhalila Coufalová.

Při průzkumu se navíc našly bohaté a téměř kompletní stopy původní barevnosti. Podle nalezených fragmentů mohli odborníci přesně určit originální barevné pojednání celého díla. „Všichni zainteresovaní podpořili návrat vícebarevnosti, navržený směle Národním památkovým ústavem," objasnila Renata Coufalová.

„Oprava sochy sv. Anny je v podstatě neobvyklá právě díky vícebarevnosti. Mezi veřejností je totiž dlouhá léta zažitá určitá líbivost a ´estetická čistota´ prostého přírodního kamene, což se odráželo i na způsobu restaurování soch téměř celé minulé století. Nezbývá než věřit, že Semilští nezvyklou, a v okolí i průkopnickou změnu, přijmou a obnova původní barokní barevnosti sv. Anny bude dobrým příkladem a správným směrem pro další vývoj v péči o dochované kulturní dědictví," řekl Roman Hedvičák, pracovník památkové péče.

(ntj)