Hned několik premiér zažil na konci minulého týdne revitalizovaný Kuks. Kromě zrekonstruovaného sálu v bývalém hostinci U Prďoly, který od letošního roku zdobí poetický název Baroque, se představila i zdejší nová audiovizuální technologie.

Život v obrazech

A čím lepším novinky pokřtít, než předpremiérou filmového dokumentu, který pojednává o rekonstrukci barokního skvostu východních Čech. Právě k jeho zhlédnutí se tu sešlo početné osazenstvo, především pak místní, kteří v padesátiminutovém snímku mohli vidět několikaměsíční úsilí dělníků a restaurátorů o znovunavrácení krásy místům, jimž prvotní život vdechl hrabě František Antonín Špork.

Ostatně i s ním se v dokumentu s názvem Sen o Kuksu setkali.

Deset let čekání

Dílo, které do prostor restaurace Baroque přijel představit i jeho tvůrce, režisér Miloslav Kučera, v přítomných vzbuzovalo vzpomínky na dobu, kdy Kuks jen velmi vzdáleně připomínal svoji barokní slávu, ale v některých okamžicích jim vyloudilo na tvářích i úsměv.

Ještě než se sál ponořil do šera a na plátně se objevila podobizna hraběte Šporka, kterou dělníci na světlo boží vydolovali zpod nánosů bahna, promluvil o úskalích celého projektu Revitalizace Kuks ten nejpovolanější – vedoucí manažer Martin Puš.

„Před deseti lety, když jsme s projektem začínali, jsme vůbec netušili, že se obnovy dočkáme," řekl Martin Puš.

Kuksem se neprohánějí jen dělníci, ale i Špork

Dokumentární film Sen o Kuksu, který bude mít svoji televizní premiéru dnes večer před desátou hodinou na programu ČT Art, v sobě přináší nejenom pohled do „kuchyně" dělníků a restaurátorů, ale i pohled zainteresovaných lidí.

Celým dílem se pak jako červená niť proplétá pohled muzikologa a znalce kukské historie Stanislava Bohadla, kterému z minulosti „nahrává" i samotný hrabě Špork. Dokumentární film, který vznikl pod taktovkou režiséra Miloslava Kučery a začíná létem roku 2013, ukazuje, jak některé zdejší památky, například dům čp. 58, kde léta sídlily městské lázně, povstávají prakticky z popela.

A možná si již ani místní při pohledu na nové fasády nevzpomenou, že ještě před pár měsíci byl Hospital prakticky ruinou.

A právě to jim film připomíná. Mementem, které vyloudilo nejenom úsměv na tváři, ale také šum v sále v podobě špitání: „U nás určitě ne," se stane i lakonické povzdechnutí místního kastelána Libora Švece, který do filmové kamery prohlásil, že některé relikvie a starožitnosti ze Šporkova barokního skvostu, „ulpěly" za nenechavými prsty lidí v okolí. Celé dokumentární dílo se však zdá být nedokončené, ale ne vlastní vinou. Před lidmi z Revitalizace Kuks je totiž ještě mnoho práce. A třeba se do Kuksu filmaři vrátí aby natočili vznik šporkova zámečku.