Když se na člověka navalí pracovní povinnosti v takovém měřítku, že už je v běžné době nezvládá, uchyluje se například k lékům. Lidé, kteří jsou postižení od svých zaměstnavatelů jakýmkoliv vydíráním, nemají chuť se svěřovat do novin. „Já to tady řeknu a vyrazí mě hned. To nejde," poznamenal jeden z dotázaných, ale dodal, že osobní zkušenosti se šikanou v práci má. „Nějaké dodržování pracovní doby moc nefunguje. Práci si tahám domů, manželka mi nadává a nemám skoro čas na své zájmy ani na rodinu," řekl.

Uspěchaná doba s vysokými nároky na pracovní výkon se však týká i lidí, kteří pracují jako osoby samostatně výdělečně činné. „Nevím, co je dovolená, všechny papíry dělám po nocích a když si chci udělat volno třeba s dětmi, musím tomu přizpůsobit režim tak, abych čas zase nějak nahradil," konstatoval jeden z trutnovských řemeslníků, který ve svém oboru podniká.

„Jsem v důchodu, ale přesto o poměrech v práci nechci mluvit"

Strach ze ztráty zaměstnání nutí lidi k tomu, aby často sklopili uši a makali, až se z nich kouří. Jako za dob manufaktur. A dokonce ani v době, kdy už užívají svého zaslouženého důchodu, nechtějí transparentně promluvit o tom, co mají za sebou. „Měli jsme na starosti tolik firem, že se to stíhat nedalo. Běžně jsme dělali deset hodin a byli mezi námi jedinci, kteří si brali práci domů. Kdykoliv večer nebo o víkendu zaměstnavatel zavolal, chtěl, abychom byli na telefonu. A když náhodou ne, tak se rozčiloval s tím, jestli jsme neztratili telefon. A výhody? Stravenky. K Vánocům ani koruna navíc, o odměnách nemohla být řeč, nehledě na jiné benefity," postěžovala si důchodkyně ze Semilska, která je ráda, že se už v žádném zaměstnání trápit nemusí.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že i kvůli nerovnému zvykům ze strany zaměstnavatele lidé dávají i výpověď, na Úřadu práce v Trutnově se zatím s ničím takovým nesetkali. „Alespoň nevíme, že by někdo z žadatelů o práci takto místo předtím ztratil. Třeba tací jsou, ale nesvěřují se," konstatoval ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce v Trutnově Václav Staněk. Oblastní inspektorát práce pro Hradec Králové a Pardubice má jiné zkušenosti. „Ve věci pracovněprávních vztahů se na nás lidé obracejí nejčastěji se stížnostmi na nevyplacené mzdy či náhrady, které se týkají práce přesčas, práce v noci, v sobotu a v neděli," uvedl pro Deník vedoucí oddělení inspekce III Radek Svoboda. Dále si lidé stěžují na nedodržování pracovní doby, nepřetržitých odpočinků mezi směnami a v týdnu, na nevydání potvrzení o zaměstnání či nevyplácení nejnižší úrovně zaručené mzdy v příslušné skupině prací. „S obtěžováním zaměstnanců po pracovní době jsem se zatím nepotkal. Jediná zákonná možnost, jak se dožadovat takové práce po pracovní době je pracovní pohotovost," uvedl Radek Svoboda.

Lidé, kteří hledají zmíněnou pomoc, mohou inspektory kontaktovat telefonicky, emailem, dopisem nebo na osobním poradenství. Podání podnětu lze uskutečnit i elektronickou formou na www.suip.cz. Odpovědi na některé otázky lidé najdou i na zmíněných webových stránkách.