„Žádná kontroverze to není. Možná bych použil slovo kontrast, možná bych použil slovo doplnění, rozhodně bych nepoužil slovo kontroverze,“ zdůraznil při středečním slavnostním otevření ve Vrchlabí držitel několika českých i zahraničních cen včetně dvou Grand Prix a autor Metropolitního plánu pro Prahu. 

Jaký máte dojem z nového Návštěvnického centra KRNAP - Muzea Krkonoš ve Vrchlabí, které se podařilo dokončit po řadě let? Projekt se začal připravovat už před 15 lety.

Pro nás je to 15 let, a to je dlouhá doba. Fakt, že se to nakonec podařilo, je nutné označit za malý zázrak.

Vchod do nového Návštěvnického centra Krkonošského národního parku v bývalém klášteře augustiniánů má připomínat skálu. Její podoba budí rozpaky.
FOTO: Roste ve Vrchlabí moderna od profesora architektury nebo betonový bunkr?

Proč zázrak?

Měl bych to charakterizovat jako dodavatelsko-odběratelské vztahy, které by samozřejmě mohly být lepší, rychlejší, pružnější, mohlo by to být všechno ve větším klidu. Ale bohužel žijeme v době a společnosti, ve které žijeme, tak to bylo opravdu velmi náročné.

Jak byste popsal novou expozici?

Pro nás je expozice 10 let stará, úplně ji proto jako novou nevnímáme, i když obecně je to pro mnoho lidí velmi nové. Kdo se trochu zabývá muzejnictvím a byl někde jinde než v České republice, tak ví, že muzea už jsou o 10 let zase dál. Ale je zázrak, že Muzeum Krkonoš dneska stojí a je takové, jaké je.

Ve Vrchlabí bylo ve středu 18. října slavnostně otevřeno Návštěvnické centrum KRNAP - Muzeum Krkonoš.
VIDEO: KRNAP otevřel ve Vrchlabí návštěvnické centrum. Má velmi netradiční vstup

Inspirovali jste se někde?

Asi bych nepoužil slovo inspirovali. Když děláte takovou práci, tak musíte znát obor a musíte vědět, co se děje. Ve chvíli, kdy projekt začnete kreslit, tak ho stejně musíte kreslit podle sebe. Musíte mu vtisknout to, co má říkat, protože každá expozice je o něčem jiném, každá má jiné principy. Musíte jí dát dojem. Ve Vrchlabí jsme dělali muzeum v barokním klášteře. Budova, kdybychom to vzali velmi natvrdo, není pro takové muzeum úplně vhodná. Museli jsme nejprve vymyslet, jak přizpůsobit expozici a průchod expozicí tomu, že jsme v barokním klášteře. A také tomu, že děláme druhou expozici. První pocházela ze začátku 80. let 20. století a některé věci, které mělo muzeum jako základní perly, bylo nutné zachovat, jako například akvárium. Musíte přemýšlet o tom, jakým způsobem se na to podívat nově.

Co byste vyzdvihl na nové expozici?

Jsem rád, že se podařilo před klášter na základě diskusí s památkovým ústavem a městským úřadem postavit novou stavbu, ve které je vstupní hala, muzejní obchod, který je nepostradatelný a bez něhož se dnešní muzeum neobejde, a přednášková místnost ve spodní části. Vztah muzea k veřejnosti musí být široký.

OD DUBNA 1984 byla chloubou Krkonošského muzea expozice Kámen a život. Jedním z tvůrců byl Jan Štursa.
Divadlo o horské přírodě vytočilo pohlaváry

Je originálně pojatá vstupní hala neobvyklým prvkem v českém prostředí? Je kontrast moderní architektury a starého kláštera něco, na co nejsme v Česku zvyklí?

To, že na to nejsme zvyklí, znamená, že jsme kulturně zaostalí. Když se tady takové stavby staví, je to nepředstavitelné martyrium. Žádná kontroverze to není. Možná bych použil slovo kontrast, možná bych použil slovo doplnění, rozhodně bych nepoužil slovo kontroverze.

ARCHITEKT ROMAN KOUCKÝ

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a dnes na této škole přednáší a vede atelier 1+xx – ateliér pro 21. století. V roce 2017 byl jmenován profesorem. Je držitelem medaile FA ČVUT a zlaté Felberovy medaile ČVUT. Ve vlastní kanceláři koucky-arch.cz má za sebou více než 250 projektů interiérů, domů, měst, náměstí i mostů. Je autorem Metropolitního plánu pro Prahu a v současné době spolupracuje na koncepci celkového osvětlení Prahy. Je autorem několika knih o architektuře a urbanismu. Jeho práce byly vystaveny na mnoha výstavách. Je držitelem četných českých i zahraničních cen včetně dvou Grand Prix.