Zaměstnanci přijali rozhodnutí majitele provozu s rozpaky. „Věděli jsme, co se děje, že ceny energií letí nahoru. Pan Novosad vsadil na špatného koně, když nakupoval plyn sám za spotové ceny a takhle to dopadá,“ popsal zaměstnanec, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Patří ale k těm, kteří by se do sklárny po nucené přestávce vrátili. „Mám tuhle práci rád, nedokážu si snad ani představit, že bych dělal něco jiného.“

Majitel sklárny poukazoval na nečinnost státu již v uplynulých měsících. „Za prvních šest měsíců letošního roku jsme vydali proti loňskému roku navíc téměř 10 milionů korun. Jen za energie. Tahle vláda pro nás zatím neudělala vůbec, ale vůbec nic,“ postěžoval si již v červenci.

Malý Josífek s téměř kilovým hřibem.
FOTO: Obří hřib vážil skoro jedno kilo! S prázdným košíkem se z lesa nevrátíte

Sklárna spotřebuje ročně kolem 8 000 megawatthodin plynu. Zatímco loni za něj za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů, a ještě není konec roku. „Drastické zvyšování cen plynu nás donutilo rozpustit do nich i více než 10 milionů, které jsme měli připraveny na výstavbu nové pece,“ dodal pro ČTK Novosad.

Odstavit sklářskou pec tak, aby se dala v budoucnu znovu používat, ale není jen tak. „Budeme ji muset postupně vyhasit, potrvá to týden," popsal Novosad.

Konec sklářství?

S podobnými problémy se musí potýkat i daleko menší podniky a soukromníci. Třeba zřejmě poslední výrobce hutních figurek Zdeněk Sochor z Malé Horky nad Železným Brodem. „Platil jsem 800 korun za megawatthodinu. Poslední zvýšení je už na 2 800 korun. To je doslova tragédie,“ popsal Sochor.

Proto prodává svá díla v průměru o 250 korun dráž než před rokem. Figurka Krakonoše podobná té, kterou znají televizní diváci z filmu Krakonoš a lyžníci, nyní stojí tisícovku. Jak dlouho to vydrží a jsou lidé ochotní utrácet peníze za zbytné věci? „Zatím to ještě jde. Jsem už v důchodovém věku a mohl bych tudíž skončit, ale bylo by mi to líto. Sklo, to je krása vykoupená tvrdou prací. Jak sklo, tak práci mám v genech. Myslím, že je neztratím ani na smrtelné posteli,“ dodal Sochor.

Krkonošská Malá Úpa je nejvýše položenou obcí v kraji.
Energetická krize dopadne na boudaře i vlekaře. Bojí se, jaké jim přijdou účty

Do problémů kvůli dražším energiím se dostávají i další skláři. Sklárnám se totiž ceny energií zvýšily několikanásobně. K tomu lze připočíst možný nedostatek plynu. Skláři se bez něj – až na výjimky – neobejdou. V tom případě by mohlo přijít i další omezení výroby nebo dočasné uzavírání provozoven.

„Naše ceny za výrobu skla nebudou konkurenceschopné na světovém trhu, což nevyhnutelně povede ke konci ručního uměleckého sklářství v České republice,“ uvedl ředitel sklárny Ajeto David Ševčík, která je součástí společnosti Lasvit.

Pomoc státu

Vláda v září schválila pomoc pro velkoodběratele elektřiny a plynu. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je podpora určená zejména firmám ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví.

Z pohledu plynu je to tedy vůbec první cílené opatření pro firmy. „I když ani tento program není ideální, má značné zpoždění a kvůli omezením daným Evropskou komisí nemusí být pro řadu firem dostatečnou podporou, věříme, že alespoň z části poskytne pomoc těm nejvíce dotčeným podnikům už v letošním roce,“ sdělil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle Novosada ale konkrétní pomoc uvidí podnikatelé až v příštím roce. Mezitím pec harrachovské sklárny vyhasne.