Každý volí podle toho, na co má v peněžence. „Když chci koupit kvalitní věci, tak se snažím zajít do běžného zděného obchodu. Vybavení pro prvňáčka, kterého právě mám, mě vyšlo na více než tři tisíce korun. Musím přiznat, že jsme na jeho nástup do školy museli myslet už tak půl roku dopředu, abychom peníze vůbec doma ušetřili. Manžel je už dva měsíce bez práce na podpoře a já si vydělám kolem deseti tisíc čistého. Žijeme od výplaty k výplatě, takže každý náhlý výdaj je pro nás problém,“ konstatovala Pavla Kolečková.
S dalšími informacemi se podělila Jana Krebsová. Má dceru, která jde do čtvrté třídy. „Přiznám se, že už nenakupuji věci příliš brzy dopředu, jako když jsem měla doma prvňáčka. Ale určitě mě to bude stát kolem tak tří tisícovek. Jen pracovní sešity k hlavním předmětům vyjdou tak na 450 korun. Těch věcí, co musíme vždy nakupovat, je spousta. Jen do kufru na výtvarku, který mimochodem taky kupujeme rok co rok, protože v červnu je z něj vždycky salát, musí přijít modelíny, fixy, vodovky, tempery, štětce, pastelky. Na cvičení tepláková souprava, sportovní obuv. A tak bych mohla pokračovat. Už nepořizuji zbytečnosti. Jen to, co je opravdu nutné. Kdysi byl na pomůcky příspěvek tisíc korun. Je zrušen. A školy toho dávají už hrozně málo,“ dodala maminka.
Z dalších názorů vyplývá, že by bylo dobré, kdyby se rodiče s učiteli na nutných pomůckách přesně dohodli, aby lidé nekupovali zbytečnosti podle obecných seznamů.
