Je to pořádný průšvih, na Slovensku vyhořel středověký hrad Krásná Hôrka, jedna z památek, kterými se země nejvíce chlubila. Viníci jsou jasní – dva chlapci ve věku jedenáct a dvanáct let na hradě kouřili a pamětihodnost zapálili. Na Krásné Hôrce shořela celá střecha, expozice v gotickém paláci a celá zvonice, v níž se roztavily tři zvony.

Slovensko tak téměř přišlo
o velký klenot. Otázka zní:
V jakém stavu jsou památky
v Královéhradeckém kraji? Jaká jsou v nich protipožární opatření? Hrozí jim něco podobného? „Soucítíme s kolegy na Slovensku, ale proti takovým věcem se nelze na sto procent zabezpečit,“ podotkl Libor Švec, kastelán Hospitalu Kuks. Jeho kolega Ivan Šenk z Hrádku u Nechanic byl ještě ráznější: „Nikdy nebudu mít stoprocetní jistotu, to bych tady musel mít pořád čtyři hasičské sbory.“

Napojení na centrální ochranu

Pro kastelány či vlastníky památek je zásadní hlídání situace. „Využíváme bezpečnostní službu,“ řekl majitel hradu a zámku ve Starých Hradech na Jičínsku Rudolf Suk. „My jsme napojeni na centrální ochranu,“ doplnil Roman Morvay, správce Karlovy koruny v Chlumci nad Cidlinou.

Pokud nastane problém, záchranáři ho mají hned hlášený, stejně jako kastelán zámku či hradu na mobilním telefonu. „Vzhledem k hodnotám památky jsme na případný požár připraveni. Celý Hospital je pod systémem elektronické požární signalizace EPS. Pokud by kdekoliv hořelo, nebo se jen objevil kouř, jsme o tom informováni jak systémem v kanceláři, tak na mobilním telefonu. Co se týká interiéru, všude jsou umístěny ruční hasičské přístroje. Dále spolupracujeme s hasiči z okolí, provádí se tu plané poplachy a dojezdové zkoušky,“ popsal Libor Švec z Kuksu.

Novinky a vylepšení zkrátka pomáhají, samozřejmostí jsou čidla, hlásiče, hasicí přístroje. „Technologie jdou dopředu, tím se riziko samozřejmě snižuje,“ míní Ivan Šenk.

„V rámci projetu Kuks – Granátové jablko je vytvořena nová projektová dokumentace, kde je také vypracován zabezpečovací systém,“ konstatoval zase Libor Švec.

Důležitou roli hraje lidský faktor

Na druhou stranu na hradě Potštejn si vystačí jen s hasicími přístroji. „Nemáme žádné sbírky či cenné exponáty, tudíž pokud by hořelo, pak by mohla vzplát střecha či objekty u vstupu,“ objasnil starosta obce Petr Dostál. Důležitou záležitostí je také lidský faktor. V Potštejně pořádají cvičení s dobrovolnými hasiči. „Ověříme si takto, že se dokáží na místo dostat a zasáhnout,“ dodal starosta.

Nechanický kastelán Šenk je ostražitý, přesto upozorňuje: „Ty památky přežily celá staletí bez podobných opatření. Kdybych předjímal neštěstí, musel bych se z toho zbláznit.“