Bylo jich tu pět plus několik dalších v okolí, nakonec zbyl jediný. A ani ten už v podstatě není. Roku 1968 byl totiž na základě rozhodnutí Krajské památkové správy i přes velký odpor občanů a MNV Borovnice rozebrán a převezen ke konzervaci do Hostinného. ,,Díky shodě mnoha náhod pak došlo k jeho téměř nevratnému poškození," říká Jiří Chvojka, předseda sdružení Větrák, které se spolu s obcí snaží získat prostředky na výstavbu repliky.

„Pracujeme na tom už dvanáct let. Jde to pomalu, ale pokračujeme. Vybrali jsme nové místo, které je blíže centru obce, upravili základy. Bude odtud nádherný výhled na Pecku i Krkonoše, v podstatě půjde o malou rozhlednu. Do budoucna tu počítáme i se starou zemědělskou technikou, aby návštěvníci a třeba i školáci viděli, co bylo dřív k výrobě potřeba," dodává.

Ani výstavba jako taková není problém. „Základní stavbu zvládne každá zručnější parta tesařů. Na čepu je konstrukce, mlýn se pak podle potřeby natáčí proti větru. Složitější je technologie, ale znám odborníky, kteří vědí, jak na to," dodává.

Na místě, kde má replika vyrůst, je již postavené parkoviště a pokud se záměr podaří, obec získá zajímavou dominantu. „Nic podobného v okolí není. Určitě je to zajímavé jak pro lidi z obce, tak samozřejmě pro turisty. Ti by si takový cíl určitě nenechali ujít," říká jeden z občanů Borovnice, Martin Kühnel.

Peníze jsou třeba

Aby funkční mlýn mohl stát, jsou ale třeba peníze. Projekt počítá s částkou 3,4 milionu korun. „Proto jsme vyhlásili finanční sbírku. Ta je otevřená každému. Přispět jakoukoli částkou mohou jednotlivci, spolky, organizace i obce či města," připomíná Josef Bušák, starosta obce.

Borovnický mlýn byl postavený v roce 1841 Augustinem Haklem na pozemku Augustina Čeřovského, domkáře z čp. 189. Na svém místě stál až do roku 1968, pak byl rozebrán a převezen ke konzervaci do Hostinného. Podle zpráv z tehdejšího tisku se uvažovalo o přenesení mlýna do Dolánek, kde měl být vybudován skanzen. Pak přišlo rozhodnutí, že po renovaci bude umístěn ve skanzenu ve Vrchlabí. Nic se ale nedělo a nakonec zbytky mlýna skončily ve skanzenu v Kouřimi. Bohužel nevhodně umístěné se dnes už rozpadají a pro rekonstrukci jsou již nepoužitelné. Proto je nutné postavit repliku.

„Tím pádem se nás ale při získávání peněz netýkají například Norské fondy, několikrát jsme s projektem neuspěli ani v rámci unijních grantů. Přitom šlo o poslední mlýn tzv. německého typu v celých Čechách, jehož historie má i zajímavé vazby na česko-německé soužití v regionu," dodává Jiří Chvojka.

Finanční prostředky jsou sbírány na speciálně zřízeném účtu 258808410/0300.