I v národním parku mohou být stromy problém. Třeba na horských loukách, které následně degradují. S přibývajícím věkem jsou kmeny vyšší, hmotnatější a brání obhospodařování vzácných smilkových trávníků. Vznikající opad, zastínění, změny vláhových a živinových poměrů mění unikátní biotopy.

Proto na Rýchorách, jinak přísně chráněném území, hlučely motorové pily. „Nedochází k vykácení všech stromů, ale jen některých solitérů. K podobným výřezům se tu přistupovalo více méně pravidelně. Právě díky soustavné péči lesníků a hospodářů je prostředí Rýchorského plata tak unikátní. Postupné zarůstání bez lidské péče by toto území pod horní hranicí lesa pohltilo. Mezi raná sukcesní stadia patří zarůstání borůvkou a smrky," upozornil Radek Drahný ze Správy KRNAP. První fáze prořezávání končí v těchto dnech. Na podzim proběhne druhá obdobně rozsáhlá akce pro dosažení žádaného stavu.

Na podobné zásahy s obdobnými cíli došlo před několika lety poblíž Labské boudy. Tam kleč začala utlačovat jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak i celá společenstva. „S odstupem je vidět, že zvolený postup byl úspěšný a prioritní druhy se vracejí na svá stanoviště," doplnil Radek Drahný. Zlepšit péči o nejcennější horské louky se daří díky projektu Life Corcontica. Ten ale za dva roky končí.

Life Corcontica, základní údaje

● rozpočet: 3 588 573 €
● 75% je kofinancováno z programu LIFE+ Příroda
● 25% rozpočtu hradí partneři projektu
● realizace: 2012 – 2018

Spousta tradičních horských luk v Krkonoších v minulých desetiletích degradovala. Projekt by tento trend měl zastavit. Pomoc potřebují i jednotlivé druhy. Z živočišné říše je to drobná ryba vranka obecná. Je potřeba upravit režim vybraných malých vodních toků tak, aby nekolísal jejich průtok a populace vranky tak mohly bez problémů migrovat po délce.

I přes stávající péči místních hospodářů dochází k pozvolné degradaci horských luk.

Botanici Správy národního parku je před časem zmapovali a vybrali 29 nejcennějších enkláv, kterým je díky projektu Life Corcontica věnovaná dlouhodobější péče. Kosením a hrabáním, výřezem náletových dřevin a likvidací invazivních druhů rostlin.

Vždyť některé louky mají za sebou půl tisíciletí obhospodařování. „Původně to byly pastviny, ale časem se začaly kosit a většina takových se zachovala do současnosti. Na mnoha místech ale máme problémy, stávající mechanizace na to nestačí. A pokud z kosných luk uděláme pastviny, druhová skladba se změní. Proto se kosení vzdát nechceme a hospodářům rozdělujeme drobnou techniku, která jim pomůže," přiblížil Tomáš Janata, garant projektu a koordinátor obnovných prací.

Projekt ale končí v roce 2018, co bude potom? „Zhruba ze dvou třetin přejde financování na dotace ministerstva zemědělství, zbylá část se bude řešit samofungováním uživatelů nebo vlastníků. V omezené míře se na nejcennějších plochách bude podílet i Správa národního parku," nastínil Tomáš Janata.

„Stále budeme lokality sledovat a případně aktuálně reagovat. Je to však dlouhodobý proces. Monitoring jsme odstartovali hned na začátku projektu, teprve vloni jsme ale získali první rámcová data," doplnil. „Rýchorská bouda je jedna ze dvou vytipovaných lokalit v I. zóně a je pro nás natolik cenná, že péči o tamní louky budeme podporovat i nadále. Vzácných druhů rostlin a společenstev je tam hodně," připomněl jednu ze zájmových lokalit Tomáš Janata.

Pro údržbu luk je důležitá snadná průchodnost sečící techniky. Proto jsou pařezy frézovány tak, aby nepředstavovaly překážku, stejně tak jsou odstraňovány kameny vystouplé na povrch půdy.