„Letos jsme ho udělali poprvé a o jiné takové možnosti v Krkonoších nevím. Jedna noc přijde na 40 korun, ale cena není ani tak za ubytování, ale za využití zázemí, WC, sprchy a podobně," říká provozovatel Petr Bárta.

Bivaky jsou dvoumístné, plně připravené ke spaní. Podlaha je vypodložená, na tom koberec, takže se neleží na sněhu. „Je to jakási kopule, s výškou něco přes metr a třemi metry délky. Korpus je přikrytý sněhem, vstup je průlezem. Je to jakási imitace iglů a příznivci outdoorových aktivit to oceňují. Kdyby si měli stavět bivak vlastní, jsou to dvě až tři hodiny práce, tady je to připravené, stačí vybalit spacák a je to," dodává Bárta.

Brádlerovy boudy zahrnují rozptýlené stavení na jižním svahu hlavního pohraničního hřebene mezi Dvorským a Medvědím potokem. Leží v nadmořské výšce 1156 metrů nad mořem.

Historie Brádlerových bud sahá až k třicetileté válce. První zmínka o nich pochází z roku 1637, prvotní stavba tak patří mezi vůbec nejstarší krkonošské boudy. Tato luční enkláva je tedy nepřetržitě osídlena už více než 370 let. V období protireformace, vysokých daní, hladovění a stálých šarvátek se Švédy se řada lidí stěhovala z kraje do nižších poloh Krkonoš a obyvatelé z horských údolí na hřebeny. Tady nacházeli lepší možnosti obživy a bydlení. Právě tou dobou vzniklo velké množství takzvaných letních bud, mezi které patří i ty Brádlerovy.