Většinou se totiž nedodržují ani základní pravidla používání klimatizace – teplota v pokoji by neměla být nižší než venku o více než 6 až 10 stupňů Celsia.
V létě by mělo být v bytě či v domě průměrně 24 až 28 stupňů. Pokud je toto pravidlo porušeno, dochází k častému a nepříjemnému střídání velmi rozdílných teplot, které lidský organismus (i u nealergiků) většinou odnese nachlazením, rýmou či angínou.

Příliš vlhký vzduch

V případě, že je klimatizace nastavena optimálně, přináší různé výhody. Například kromě teploty upravuje i vlhkost vzduchu. Optimální příjemná vlhkost je 40 až 60 procent. Ale pokud je vlhkost v místnosti, kde se zdržujeme, po většinu dne příliš vysoká, organismus nemá možnost odparu, vlhkost ulpívá na těle, nadměrně se potíme a tělo se přehřívá.

Čisté filtry jsou důležité

Pro alergiky je nutné klimatizaci vybavit filtry, na nichž se zachytávají alergeny tedy drobné částice, jako jsou prach a pyl nebo částečky plísní. Nepříjemné pachy ve vzduchu dokážou chemickou reakcí zlikvidovat ionizátory. Takto vybavená klimatizace slouží vlastně i jako čistička vzduchu. V pylové sezoně tak pro alergika má jednoznačný přínos oproti větrání oknem.

U všech filtrů je velmi důležitá pravidelná údržba, aby stále plnily svou funkci a nestaly se naopak rozsévači choroboplodných zárodků a plísní. V minulosti se objevila již řada epidemií spjatých se znečištěnou klimatizací nebo vodními zdroji. K prvním a nejznámějším patří epidemie zápalu plic, která vznikla na sjezdu amerických válečných veteránů ve Filadelfii v roce 1976 a byla způsobena tehdy neznámou bakterií. Ta byla v roce 1977 objevena a pojmenována jako Legionella pneumophilla. Ale při správné údržbě a dezinfekci by k nákazám nemělo docházet.