"Projekt a oprava kostela jsou jen jednou částí našich plánů a představ. Baví nás potkávání lidí, co ve Žďáru žili dávno před námi, baví nás plnit kostel něčím, co propojí to staré s něčím moderním, baví nás oživovat místo, které kdysi bylo naplněné. Osobně věřím tomu, že tyhle věci mají smysl," řekla Tereza Snopková, která je jedním ze zakládajících členů spolku Na Žďár.

close Ilustrační foto info Zdroj: Deník zoom_in Ilustrační foto

Architektonickou soutěž na ideový návrh obnovy kostela vyhlásil spolek v loňském roce. V prosinci vyhodnotil vítězný projekt. "Od architektonické soutěže jsme čekali nějakou konkrétní vizi, jak kostel uzpůsobit současné době a jeho využití jako komunitního kulturního prostoru. Mezi návrhy se sešla řešení hodně odvážná, ale také jiná, nápaditá, ale pohledově spíše decentní. Proces výběru vítězné studie pro nás nebyl tolik o nejlepším řešení, ale spíše o dotváření představy, kam další vývoj směřovat. Možná překvapivě se hodnotící komise shodla na řešení spíše decentním, pokorném a tradičním," vysvětlila Tereza Snopková.

close Vítězná studie obnovy kostela v Horním Žďáru architekta Jana Medka ze studia Kontinual. info Zdroj: Spolek Na Žďár zoom_in Vítězná studie obnovy kostela v Horním Žďáru architekta Jana Medka ze studia Kontinual.

"S ohledem na to, že už máme nějakou konkrétnější představu, jak dále postupovat, můžeme se nyní zaměřit na získávání prostředků na projektovou dokumentaci. Dále je vše otevřené. Celková rekonstrukce může stát přes 20 milionů korun. Uvidíme," naznačila další postup.

Spolek je plně založen na dobrovolnické činnosti a podle toho se odvíjí kapacity lidí zapojených do všech jeho aktivit. Obnova kostela představuje běh na dlouhou trať. "Věříme ale tomu, že komunitní způsob práce a obnovování historických vazeb v bývalých Sudetech má zvláštní význam, o to více v současné hektické době, kdy vytváří určitou stabilitu a jistotu. Žďárský kostel je místem setkávání, místem bez politických souvislostí, prvkem trvalosti, spřízněnosti s přírodou a kulturní hodnotou, kterou chceme dále rozvíjet," dodala Tereza Snopková.

Spolek pečuje o veřejné prostory v Horním Žďáru od svého vzniku v roce 2016, kdy navázal na předchozí neorganizovanou činnost svých členů. Od roku 2020 se oficiálně stará o kostel. Během několika předchozích let se podařilo za pomoci dobrovolníků a nadšenců doslova vyhrabat kostel i přilehlý hřbitov z náletů dřevin a hlíny a objevit krásu, ale také zubožený stav kostela i hřbitovní zdi. Loni spolek obnovil šindelovou stříšku na hřbitovní zdi kolem kostela. Finance získal sám pomocí darů a veřejné sbírky.

Původně jednolodní gotický kostel byl založen v roce 1350 a již v roce 1384 byl farní. Od roku 1530 do roku 1600 byl kostel protestantský. V roce 1600 byl přestavěn ve stylu pozdní gotiky.

Žďár je místní částí Hajnice, leží asi 5 kilometrů jihozápadně od Trutnova. Původně náležel Žďár ke statku ve Starých Bukách. Od druhé poloviny 16. století až do roku 1634 příslušel k panství města Trutnova, poté opět k panství Staré Buky. Obyvatelstvo bylo před rokem 1945 převážně německé národnosti a katolického vyznání. V roce 1930 žilo v Horním Žďáru 385 obyvatel a v Dolním Žďáru 471 obyvatel. Kostel svatého Jana Křtitele je významným historickým dokladem nejstaršího osídlení Trutnovska a je významnou památkou této oblasti.