Ta nechce za svých deset hektarů potřebných pro dálnici peníze, ale půdu. A ministerští úředníci to, zdá se, včera akceptovali. Do listopadu by měla být vládě opět předložena dohoda, díky které by směna pozemků ve vládě tentokrát měla šanci uspět. Zjistil to Deník z kuloárových informací po jednání.

„Blížíme se tomu, co paní farmářka chce. Tedy hospodařit,“ potvrdil náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. „Posunujeme se k naplnění usnesení vlády,“ přisvědčil advokát Havránkové Pavel Černohous. A usnesení vlády zní jasně – dohodnout se bez vyvlastňování.

Podle původního návrhu ministerstva dopravy z loňského podzimu, se kterou Havránková souhlasila, měla za 10 potřebných hektarů pod dálnicí získat 250 hektarů jiných polí. Jenže takovou dohodu vláda zamítla. Zalekla se precedensu, který by takový kontrakt mohl způsobit i jiných sporů. Problematická by byla také zákonnost a technická proveditelnost tak velkorysé směny pozemků. Vláda místo toho proto přišla nedávno s návrhem výměny deseti hektarů za deset jiných hektarů půdy a k tomu finanční kompenzaci 45 milionů korun. Jenže s tím zase nesouhlasila farmářka. A ministerstvo jí začalo hrozit vyvlastněním.

Oficiální komentáře k včerejšímu jednání v Hradci Králové jsou mnohem opatrnější. „Výstupem není žádná konkrétní dohoda, ale věci se přece jen hnuly kupředu. Panuje mírný optimismus a prostor a pro další jednání,“ uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Imrich Dioszegi.

Právě hejtman kraje Pavel Bradík jednání mezi oběma znesvářenými stranami zprostředkoval, aby zabránil hrozícímu vyvlastnění farmářky. „Myslím, že záměr farmářku vyvlastnit je momentálně mimo program dne. Existuje, ale nebereme ho v potaz. Naplňujeme usnesení vlády dospět k dohodě standardní cestou. Směr dalších jednání ale nechci ani naznačovat, abych nezkazil možný kompromis,“ uvedl Bradík.

Do sporu se Bradík vložil před dvěma týdny poté, co selhala komunikace mezi oběma stranami sporu a farmářce začalo hrozit vyvlastnění. Na tom by přitom tratila miliony. „Není možné, aby úředníci za 15 let nebyli schopni dospět k normálnímu řešení a místo toho vyvlastňovali,“ vysvětloval svou iniciativu Bradík. „Nechci, aby farmářka musela být vyvlastněna. A věřím tomu, že když nad mapou společně zjistí, o které pozemky se skutečně jedná, dohodnou se na lepším řešení,“ dodal.

„Nechci peníze, chci hospodařit,“ opakuje Havránková, žena se starého statkářského rodu. A ministerstvo jí tak začalo strašit vyvlastněním. To už rod Havránků ovšem jednou zažil. Před 60 lety. Takže se podobným výhrůžkám Havránková směje. I když trpce. Vyvlastněním by hodně tratila, o 45 milionech by si mohla nechat jenom zdát.

Spory se o pár chybějících hektarů, kvůli kterým zůstala D11 trčet v polích šest kilometrů před Hradcem, se táhnou už od roku 1992. A na počátku bylo pravděpodobně hodně nevybíravé a arogantní jednání ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Farmářka se zasekla a část sporné půdy rozprodala sedmdesátce ekologických aktivistů.

„Vy všichni pořád dokolečka píšete, že Havránkové vyhrožujeme vyvlastněním. Ale to přece není pravda. Nejdřív je otázkou, zda bude farmářka souhlasit s posledním vládním návrhem, pak teprve nastává tato poslední možnost,“ zlobil se nedávno náměstek Hodač.

Navíc se ukázalo, že záměr vyvlastnění, pokud Havránková nebude souhlasit s dohodou směny plus doplatku 45 milionů, byl pouze planým vyhrožováním. Návrh dohody neměl totiž žádnou právní váhu, jak nedávno napsal časopis Týden. „Zákonná lhůta začíná běžet až okamžikem, kdy bude paní Havránkové z naší strany doručen závazný návrh smlouvy na koupi příslušných pozemků," potvrdila Martina Vápeníková z ŘSD. A takový návrh smlouvy ještě neexistuje.

Zbývajících šest kilometrů nebude tak jako tak dostavěno dříve jak v roce 2010. Dřív se to už nestíhá. Letos prosinci však bude otevřen provizorní sjezd v Praskačce blíže k Hradci, uleví se tak Libišanům, přes které auta od prosince 2006 sjížděla.