Vrcholí tak spory Správy KRNAP s hospodářem z Klinových Bud. Jednatel společnosti to odmítá. Společnost využívala 32 hektarů lučních pozemků Správy KRNAP na Klínových Boudách a Přední Planině.

Majitelem společnosti Horský ranč Klínové boudy je František Zálešák, vyplývá z webu Evidence skutečných majitelů. Nařčení Správy KRNAP důrazně odmítl a postup správy označil za odplatu. ČTK Zálešák řekl, že opakovaně Správu KRNAP upozorňoval na nedostatky při ochraně přírody v lokalitě Klínových Bud, šlo údajně o černou skládku na hranici klidové zóny a údajné zneužití evropské dotace na obnovu krkonošských luk majiteli rekreačních objektů.

"Vedení KRNAPu jsem na to upozornil. Hospodařím tady od roku 2017, dřu tady jako kůň a není mi lhostejné, co se tady děje. Když jsem viděl, že KRNAP nemá snahu to řešit, podal jsem v únoru kvůli skládce a ve věci dotace trestní oznámení na neznámého pachatele a také podněty na inspekci životního prostředí," řekl ČTK Zálešák. Své jednání se zástupci Správy KRNAP nepovažuje za napadání či vyhrožování, uvedl na dotaz ČTK.

"Gradující sousedské spory na enklávě Klínových Bud, napadání, výhrůžky fyzickým napadením a psychickým nátlakem, vedou Správu KRNAP k rozhodnutí ukončit spolupráci s hospodářem z Klínových Bud. Další spolupráce a komunikace s jednatelem společnosti se stala bezvýchodnou, a proto se Správa KRNAP rozhodla vypovědět všechny pachtovní smlouvy uzavřené v letech 2017 a 2019 s uvedenou společností," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Loni prý odmítl umožnit vstup na Správou KRNAP pronajímané pozemky zaměstnancům správy a najatým specialistům. Podle Správy KRNAP letos konflikt vyvrcholil v souvislosti s návrhem na zaevidování místního mokřadu jako ekologicky významného prvku, do kterého byla zahrnuta i z něj vytékající strouha a zároveň slouží i jako zdroj pitné vody pro blízké chalupy.

"Toto vyjmutí by pachtýře nijak finančně nepoškodilo. Zároveň Správa KRNAP, jako orgán ochrany přírody, trvala na nastavení takového způsobu zemědělského hospodaření, při kterém nemůže dojít k poškození mokřadu. Dalším sporem bylo zamítnutí požadavku pachtýře na hnojení na pozemcích bezprostředně navazujících na daný mokřad," uvedl Drahný.

Kvůli tomuto sporu jednatel společnosti prý zakázal odpovědným pracovníkům vstup a vjezd vozidlem na jím propachtované pozemky, což je podle správy národního parku v rozporu se zákonem. Šlo o státní pozemek v kompetenci Správy KRNAP, který je součástí vypovídané pachtovní smlouvy. Tím je mařen výkon činnosti orgánu ochrany přírody, uvedl KRNAP.

"Výpovědní lhůta končí 30. září 2022. Po této době budeme péči o uvedené lokality zajišťovat dočasně vlastními silami a zároveň budeme hledat jiného pachtýře," uvedl Drahný.

Klínové Boudy patří v Krkonoších k tradičním lučním enklávám. Klínové Boudy vznikly v 16. století s těžbou železné rudy ve Svatém Petru v Špindlerově Mlýně. Přes tzv. Klínovky nosiči přenášeli rudu na zádech do panských hutí v Dolním Dvoře. Když v 17. století těžba utichla, na Klínovkách přešli na chov dobytka a zpracování mléčných produktů. Pod vlivem rozmachu turistiky na konci 19. století se několik bud přeměnilo v ubytovací hostince. Většina bud slouží dnes jako rekreační objekty.