Méně hostů, menší příjmy pro město. Taková rovnice není pro Špindlerův Mlýn dvojnásobně příjemná. Kvůli pandemii přišla radnice za rok jen na ubytovacích poplatcích bezmála o 10 milionů korun, o další miliony se ztenčily daňové příjmy. Stomilionový roční rozpočet musela zredukovat o 25 procent. "Ubytovací kapacita se po posledním sčítání pohybuje mezi 17-18 tisíci lůžky. Téměř polovinu ubytovací kapacity, osm až devět tisíc lůžek, tvoří apartmánové domy, které mohly v době pandemie fungovat," říká v rozhovoru pro Deník starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch.

Jaký dopad má pro Špindlerův Mlýn pandemie?
Opravdu velký. Za poslední čtyři roky se pohyboval průměrný rozpočet kolem 98 až 100 milionů korun. Pro letošní rok jsme jej snížili o 25 procent a pracujeme s rozpočtem 75 milionů. Propad byl velký na daňových příjmech i poplatcích. Většina ubytovacích a restauračních zařízení měla omezený provoz. Zisk negenerovali ani oni, ani město. Z ubytovacího poplatku jsme měli standardně příjmy 12 až 14 milionů korun ročně, což je 12 až 14 procent rozpočtu. Příjmy z ubytovacích poplatků loni tvořily jen čtyři miliony, což byl znatelný pokles. Tento výpadek hodně ovlivnil investice města a opravy majetku. Od 1. dubna jsme navýšili ubytovací poplatek z 21 korun na 30 Kč.

Kolik lůžek vlastně čítá aktuální ubytovací kapacita Špindlerova Mlýna?
Ubytovací kapacita se po posledním sčítání pohybuje mezi 17-18 tisíci lůžky. Téměř polovinu ubytovací kapacity, osm až devět tisíc lůžek, tvoří apartmánové domy, které mohly v době pandemie fungovat. Bylo patrné, že lidé do nich najížděli hlavně o víkendech. Apartmány přitom nepřinášejí městu příjmy z ubytování kromě daně z nemovitosti. To je největší problém. Město přitom musí zabezpečovat infrastrukturu a služby.

Kde apartmánové domy nejčastěji vznikají?
Praxe je taková, že hotel se může rozprodat na několik jednotek, které mají několik majitelů. Většina investorů kupuje již existující objekty, které jsou zchátralé nebo ve špatném technickém stavu, dochází k demolici a nové výstavbě. Není to tak, že by na nových místech vznikaly nové domy.

Existuje poptávka po výstavbě nových domů?
Poptávka je pořád. Podařilo se nám ale stabilizovat situaci s územním plánem. Investoři si kupují za velké peníze staré objekty a pozemky, kde provádějí rekonstrukce. Přichází hodně žádostí o změnu územního plánu. Poptávka je pořád a bude. Nové pozemky k zastavění nechceme vymezovat, ani to není správný postup. Nechceme se dostat do situace, že v jednom roce vznikne dvacet nových staveb, a infrastruktura poté přestane být dostačující.

Ve Špindlerově Mlýně roste nový areál Služeb města. V jakém stavu je výstavba a kolik bude radnici stát?
Jde o investici ve výši 82 milionů korun bez DPH, kterou financujeme z vlastních finančních zdrojů. Město mělo vytvořenou finanční rezervu, na část této investice si vzalo úvěr. Služby města mají pro Špindlerův Mlýn velký význam, starají se například o 70 kilometrů komunikací. Všechny staré budovy byly odstraněny. Objekt byl v hodně špatném stavu. Vznikla jedna kompaktní administrativní budova spojená s garážovým stáním a dílnou pro opravu vozidel. Umožní parkování dvaceti nákladních aut a vozů údržby. Hotovo má být na přelomu října a listopadu tak, aby mohla začít sloužit do začátku zimy.

Které z plánovaných investic se podařilo rozběhnout?
Rekonstrukci dvou bývalých vojenských bytových domů na Bedřichově za necelých osm milionů korun, které město získalo od ministerstva obrany.

Jaké investice jste naopak zastavili?
Ročně jsme průměrně dávali 12 až 14 milionů korun do oprav komunikací. To se nepovedlo ani loni, ani letos. Město to bude dohánět v dalších letech, stejně jako rekonstrukce střech v centru města. Letos jsme chtěli vybudovat cyklostezku za čtyři až šest milionů korun, která by měla propojit budoucí terminál lyžařského areálu s centrem města, když měla vést k autobusovému nádraží. Rovněž tuto investici jsme však museli odložit.