Na vesnici jsou poměry trochu jiné než ve městě. Lidé si spíše všímají toho, co starostky dokáží. „Při jednání s muži se cítím lépe. Starostové se ke mně chovají dobře, a to, že jsem žena, vidím jako svou výhodu,“ říká první dáma Velkých Svatoňovic Jarmila Siedelová. „Já v tom rozdíly nevidím a myslím si, že se ani nedělají. Starostové se mnou jednají jako se sobě rovným. Tady jde spíš o to, aby fungovalo vše, jak má. Potom je jedno, jestli starostuje muž nebo žena,“ svěřila se Vladimíra Pátková, starostka Batňovic.

Starostky Úpice a Dvora Králové nijak necítí, že by na ně byly kladené jiné požadavky. Platí, že když funguje vše jak má, lidem nevadí ani sukně, ani kalhoty.

Iljana Beránková z Úpice tvrdí, že ani ona v tom nespatřuje zásadní rozdíly, i když nějaké přece: „Občas se mi stalo, že když jsem byla na jednání společně s místostarostou, tak si nás lidé pletli a mysleli si, že on je starosta a já místostarosta, brali to jako jasnou věc,“ říká a dodává, že lidé byli i vstřícní k tomu, když musela nějaké jednání přerušit kvůli kojení miminka. „Jsem ráda, že jsem dokázala spojit roli matky a starostky zároveň. Do očí mi nikdo neřekl nic špatného,“ dodala Beránková.

To starostka Dvora Králové má trochu jiný názor ohledně skloubení rodiny a starostování: „Mám už dospělé dcery, tak mi to nevadí. Je to časově náročná práce. Kdybych měla malé děti, asi bych hodně zvažovala, jestli do toho půjdu,“ říká Edita Vaňková. Zároveň i trochu jinak vnímá ženský element při jednání s jinou ženou – starostkou. „Ženy mají jiný pohled na věc, snaží se vyhnout sporům, nejsou tak razantní. Ale při jednání nepřemýšlím nad tím, jestli mám jiné postavení jako žena, prostě jednám,“ dodává Vaňková.

Ženy to vidí jinak než muži, i když ne všichni. Josef Davidík, šéf radnice v Chotěvicích, se přiznal: „Ano, dělám rozdíly. Člověk si nechce připustit, že by s ženou – starostkou jednal jinak, ale jedná. Já se jim snažím vyjít vstříc daleko častěji než starostům, jsou to ženy a s nimi se jedná jinak,“ říká.
Starosta Hostinného si myslí něco jiného. „V zásadě se nedomnívám, že bych dělal nějaké rozdíly. V okolí je přibližně podobný počet starostů jako starostek a jsme kolegiální. Naučili jsme se spolu dobře vycházet. Muž a žena, je to jedno,“ tvrdí Karel Klíma.

Jednání se ženami je srdeční záležitost a muž by měl být gentleman, to si myslí starosta Vrchlabí. „Když se už dostanu do nějaké debaty se starostkou, tak se to snažím řešit citlivěji. K ženám se chovám jinak a nezáleží na tom, jestli jsou starostky nebo ne,“ poznamenává Jan Sobotka. I v Černém Dole mají starostu, který tvrdí, že se starostové v přítomnosti žen snaží chovat jinak. Zdeněk Kraus říká: „Jedno mi to není. V přítomnosti ženy se snažím být lepší. Daleko pečlivěji se pokouším chápat to, co se mi žena – starostka snaží sdělit a myslím si, že ve většině případů se s ženami jedná daleko lépe. Starostky častěji dodržují nejrůznější dohody a většinou se s nimi dá vyjít lépe než s muži.“

Názory jsou rozdílné. Na jednom se však hlavy obcí a měst shodují. Nejde o to, jestli v radničním křesle sedí muž nebo žena. Záleží pouze na tom, jak se starají o občany.

Kateřina Adamcová