Státní maturity už tady přece byly,“ poznamenala v rozhovoru na půdě jablonecké uměleckoprůmyslové školy Eva Bartoňová. Z postu náměstkyně ministra školství k tomuto tématu má rozhodně co říct. Je třeba mít výstupy, které jsou poměřitelné napříč středními školami.

„Jak toho využijí zřizovatelé středních škol, to už je věc druhá,“ poznamenala Bartoňová. Z Jablonecka pochází a maturovala na Gymnáziu U Balvanu, právě kterého se má krajem navrhovaná optimalizace školství bytostně dotknout.

Dětí stále ubývá, škol je stejně

Demografická křivka je nepříznivá pro všechny školy. Jediné, které z uměleckých oborů nemají podle Dostála stále nouzi o žáky, jsou pražské školy. Tam je převis zájemců nesrovnatelný. Větší poptávka je často také u všeobecného vzdělání, ale jen někde. Velký zájem registrují obě jablonecká gymnázia. Bartoňová zastává názor, že teprve poměření výsledků ze státních maturit by mělo dát impuls ke konkrétnímu stanovení škol určených k útlumu. Jenomže za několik let mohou být výsledky diametrálně odlišné.

„Velmi záleží na tom, jaký kolektiv pedagogů se na škole sejde. Výsledky dětí to je jejich obraz,“ míní ředitel a výtvarník Jiří Dostál s tím, že jeho tvrzení platí jak na odborné školy tak na gymnázia. Příkladem správnosti tohoto tvrzení mohou být podle náměstkyně ministra výsledky na středoškolských olympiádách. „Tam vítězí školy a ne že ta oblast má geniální děti,“ vysvětlila. Podíl na tom má dlouhodobé uskupení pedagogů, kteří se těm dětem v tomto směru věnují, a ty pak vyhrávají.

Vysoké školy si talenty hlídají

Často jsou olympiády propojeny organizačně s vysokými školami. „Aby v technických oborech, například chemickém či biologickém, byly garanty,“ vysvětlila Bartoňová. Pak se daří studenty dlouhodobě sledovat, připravovat pro ně například soustředění nebo je zvou do laboratoří. Věnují se jim a daří se udržet u nich často zájem o obor, ohlídají si potenciál, aby jim studenta nikdo nepřetáhl. Ty střední školy, kde se dlouhodobě zúčastňují studenti olympiád a jsou na nich úspěšní, by se měly podporovat v dalších směrech. Posílit je a ne uvažovat o útlumu.

Výsledky budou černé na bílém

„Připravuje se studie, ve které se vyhodnotí, jak jsou školy v té které oblasti úspěšné,“ doplnila náměstkyně ministra. Toto je ale materiál státu a ten není zřizovatelem středních škol. Jsme opět zpátky na začátku. Je na zřizovateli, jak těchto informací využije. „Nastává politický úkon. Nelze optimalizaci zakotvit do zákona. Rozhodnutí leží na krajské samosprávě,“ vysvětlila Bartoňová. Kraj musí říct: Tuhle školu my nechceme. Proto je podle Bartoňové optimalizace velmi složitá.

„Někdo si musí před zastupitelstvo stoupnout a říct: dámy a pánové z těch a těch důvodů rušíme tu a tu školu. A to je nesmírně citlivé téma,“ uvedla náměstkyně ministra.

Základní vyhodnocení, jak si která škola stojí, připravují ministerští úředníci každým rokem. Tyto údaje zřizovatelé středních škol mají. Komplexní studie by měla být podle Bartoňové k dispozici příští rok. Připočtou–li se k tomu výsledky z letošních prvních státních maturit, budou mít kraje dostatek informací k přípravě svých návrhů na optimalizaci.

Hysterie kolem jednotných maturit

Z rozhlasu po drátě se ráno ozval hlas ředitele, který přečetl témata k maturitním písemkám z právě rozlepené obálky. Někde zněl hlas přímo rozhlasového redaktora. Na všech školách stejně.

„Bylo to jednoduché, srozumitelné, využitelné a poměřitelné,“ konstatovala náměstkyně ministra. Dlouhé politické diskuse nad státními maturitami pokládá Bartoňová za nesmírně špatný krok: „Za posledních deset let to všichni politici vnímají jako politické téma. Tím pádem místo aby se křivka s náklady snižovala, tak se stále zvyšovala, protože se neustále dělaly další kroky a opatření.“

A jak to cítí přímo na školách? Je pro ně jiný systém zátěží? „Nesporná zátěž pro školu. Zadavatel, hodnotitel, ředitel, ajťák, ti všichni jsou do toho ponoření. Za ně třeba suplování. To nemluvím o kurzech, které tomu předcházely,“ poznamenal Jiří Dostál. Ředitel by si ale přál, aby to vedlo k vyšší vzdělanosti. Aby si každý student mohl zpětně ověřit, kde udělal chybu a jaká byla správná odpověď. „Přimlouval bych se za zveřejnění zadání,“ řekl Dostál.

(ls)