Rekordní časy pod hranicí osmasedmdesáti minut sice tentokrát na trase přes Obří důl nepadaly, nicméně i bez toho sklízeli horští nosiči obdiv turistů. Ti proměnili nejvyšší českou horu v krásném sobotním počasí ve Václavák a účastníkům letního Sněžka Sherpa Cupu se motali pod nohama i v cílové rovince před Českou Poštovnou.

Konflikt zažil na trase Zdeněk Pácha, jeden ze čtyř železných mužů, kteří nesli na dřevěné krosně šedesát kilo. „Před vodárnou v Obřím dole jsem se zastavil, abych se napil a paní s dítětem mi chtěla dát hroznový cukr. Byl to od ní dobrý úmysl, snažila se pomoct, ale nechtěl jsem, měl jsem svoje bonbóny. Chytla mi dřevěnou krosnu, která mi sjela, málem jsem si dal na baňu a skoro spadl na její dítě s tím těžkým nákladem. To byla docela krizová situace, mohla skončit úrazem. Turista nemá co sahat na nosiče,“ popisoval příhodu z cesty, dlouhé 6,4 km, s převýšením 754 metrů.

V cíli byl Zdeněk Pácha za 1 hodinu a 55 minut. Nejrychleji z těch, kteří zvládli vynést největší zátěž. „To je o patnáct minut horší než loni,“ konstatoval. Na rozdíl od loňského roku letos absolvoval vydatný „trénink“. V pátek se vydal na noční Gladiator Race na motokrosové trati v Poběžovicích u Holic, který organizátoři označili jako bahno, o kterém se ti bude zdát. „Bahnem jsme se brodili, plazili, byli v něm po prsa. Zdolávali jsme vojenské překážky,“ líčil.

Zdeňku Páchovi se toho ale asi moc nezdálo. V jednu hodinu ráno šel spát pod stan a v pět už vstával, aby byl včas na startu Sněžka Sherpa Cupu. Dal si čočku, naložil dřevěnou krosnu, přeplněnou neperlivými vodami a kofolami pro Českou Poštovnu, a vyrazil. „Ta čočka nebylo to pravé, to vám přiznávám,“ postěžoval si v cíli na špatně zvolený jídelníček. „Měl jsem si dát palačinky jako vždycky.“ Neděli bude mít klidnější. S rodinou oslaví svoje 50. narozeniny.

Jubilant z Bašky u Frýdku-Místku, který pracuje jako valcíř trubek, s chutí překonává velké výzvy. Na Ještěd vynesl sud piva, na Lysou horu 109 kilo, na Mt. Blanc vozíčkáře. Vyhrál slavný závod Sherpa Cup ve Vysokých Tatrách, v srpnu vytáhne na zádech vozíčkáře na Gerlachovský štít. Jedna meta se mu patrně splnit nepovede. Marně přemlouvá manželku, aby mu skočila na záda a usadila se v dřevěné krosně. „Děti jsem nesl, ale už jsou velké, tak je na řadě žena. Brání se. Prý by se styděla. Proto jsem jí navrhnul, ať si dá na hlavu pytel, že jí nikdo nepozná. Ani to neprošlo…“