Přestože klasické in–line dráhy v Krkonoších a okolí prakticky nejsou, zlepšující se stav místních komunikací a výstavba cyklostezek současnému boomu přeje. „Vzestupný trend je zřejmý, brusle si pořizují i lidé, v jejichž blízkosti žádná in-line trasa oficiálně není,“ potvrzuje Kateřina Sekyrková, šéfredaktorka internetového portálu Ladronka.cz, který se tomuto trendovému sportu věnuje.

Jízda kolem řeky

Doslova bruslařská horečka se s příchodem léta rozhořela v Hostinném. V květnu dokončená Labská cyklostezka nabízí ideální podmínky pro začátečníky i ostřílené borce.

Od rybníčků u Labského mlýna k mostu v Husitské ulici se na 1250 metrů dlouhém úseku denně prohánějí desítky zájemců všech věkových generací. „Určitě jsme takový zájem nečekali. Uvidíme, jestli to vydrží i do budoucna,“ říká hostinský místostarosta Vladimír Junek. V následujících měsících navíc radnice chystá prodloužení asfaltové trasy o dalších 300 metrů směrem na Vrchlabí.

Zatímco dokončovaná cyklostezka mezi Vrchlabím a Lánovem a frekventovaná městská stezka v Trutnově poskytují omezené možnosti, slušně si bruslaři zajezdí ve Špindlerově Mlýně. Slouží jim k tomu zhruba 3,5 kilometru dlouhá cesta pro pěší, která vede z centra města kolem hotelu Savoy, dolní stanice lanovky Medvědín a dále proti toku Labe až na Dívčí lávky. In–line dráha v budoucnu vyroste v Mostku jako součást multifunkčního sportovního areálu, na který radnice nedávno získala dotaci z EU.

Prostor pro in–line jezdce ale skýtají také málo využívané silnice s rovným povrchem a především zemědělské komunikace. Oblíbeným útočištěm bruslařů se proto stal tři kilometry dlouhý úsek mezi Dolní Kalnou a Bukovinou. Muži a ženy na kolečkách můžete spatřit také na silnici z Dolních Štěpanic do Vítkovic v Krkonoších.

Početnou základnu má sport ve Dvoře Králové a okolí. „In-line bruslaři využívají hlavně kvalitně vyasfaltovanou zemědělskou cestu v Žirecké Podstráni, která měří zhruba dva kilometry. Musejí se sem ale dopravit vozem. Podobně jsou na tom také cesty u Vlčkovic a v Litíči u areálu Nová Amerika,“ popisuje Aleš Kubica z internetového portálu Kralovedvorsko.cz.

Kubica v posledních letech pro bruslaře spoluorganizuje závody a spanilé jízdy Královédvorskem. Cílem posledního ročníku, jenž se konal v květnu, bylo upozornit na malou aktivitu místních radnic a institucí při budování nových stezek pro cyklisty a bruslaře, což by výrazně podpořilo cestovní ruch v regionu.

Lákadlo pro turisty?

„Několikamilionový projekt na cyklostezku není jen o značení, ale hlavně o kvalitním povrchu a o propojení nejméně dvou cílů, kde turista spatří něco zajímavého. Tyto cíle u nás určitě jsou, jen je zatím nikdo nechce, nebo neumí efektivně propojit,“ doplňuje Kubica. Vzorem je podle něj třeba Labská stezka mezi Poděbrady a Nymburkem, kam se sjíždějí bruslaři i z Prahy.

Podle ředitele Svazku měst a obcí Krkonoše Michala Vávry je in–line bruslení v regionu hlavně místní záležitostí. Členitý terén a vysoké investice do nových stezek brání většímu turistickému zatraktivnění sportu. „Abychom se na to mohli dívat z hlediska cestovního ruchu, to znamená, že by někdo přijel do Krkonoš za účelem jezdit na in–linech, tak bychom tady museli mít hustou síť stezek, aby to pro turisty bylo zajímavé. Myslím si, že k tomu se těžko někdy dopracujeme,“ tvrdí Michal Vávra. Cestu vidí v budování okruhů pro bruslaře, jako je tomu v zahraničí. (top)

„Podkrkonoší má velký potenciál“ (ROZHOVOR)

Krkonoše díky svému převýšením asi nikdy na bruslení ideální nebudou, ale Podkrkonoší má velký potenciál pro bruslaře, říká v rozhovoru pro Krkonošský deník Kateřina Sekyrková, spoluorganizátorka in-line jízd Královédvorskem a provozovatelka internetového portálu o in–linech Ladronka.cz.

Jaký vývoj v posledních letech v regionu prodělalo in-line bruslení?
Vzestupný trend je zřejmý, in–line brusle si pořizují i lidé, v jejichž blízkosti žádná in-line trasa oficiálně není. Bruslí tedy po málo frekventovaných opravených silnicích II. třídy nebo po cestách původně zpevněných pro lesní a zemědělské stroje. Na malých městech je bruslení stále hlavně módou.

Jsou příležitosti pro in-line bruslaře v Krkonoších a Podkrkonoší , i ve srovnání s jinými regiony, podle vás dostatečné?
Obecně jsou možnosti in-line bruslení v České republice velmi nedostatečné a tyto regiony nejsou výjimkou, spíše jsou na tom ještě hůře co se týče oficiálních in-line terénů (stezky, ovály atd.). Nedá se však říci, že by nebylo kde bruslit. Místní si vždy najdou místa, kde se bruslit dá, ale nevyskytují se u nich žádné odpovídající služby a bruslař je brán většinou jako vetřelec (dle zákona o silničním provozu by měl bruslař jezdit po silnici vlevo).

V čem za ostatními regiony zaostáváme?
Krkonoše díky svému převýšení asi nikdy na bruslení ideální nebudou, ale Podkrkonoší má velký potenciál pro bruslaře, který však nikdo z případných investorů (obec, kraj) zatím zřejmě nevnímá jako dost velkou možnost podpory cestovního ruchu, stejně jako významné rozšíření nabídky sportovních možností pro místní obyvatele, zejména mladé a rodiny s dětmi.

V čem spatřujete další problém?
V České republice zatím ani neexistuje, na rozdíl od cykloturistů, žádné sdružení, které by u obcí a krajů pro bruslaře lobbovalo. Pokud tedy obec o takovém potenciálu ví, vlastně nemá možnost se obrátit na instituci, která by poradila, jak sehnat na výstavbu finance a jak vůbec celou stavbu pojmout, aby vyhovovala místním poměrům, obecným standardům a zahraničním zkušenostem.