Hned v úvodu na nočním satelitním snímku USA ze srpna 2003 žákům ukázala, jak vypadá oblast, v níž došlo k blackoutu. "Pro velké aglomerace, jako je například Praha, by taková událost byla kritická. Nastaly by poruchy zásobování vodou a teplem, zkolabovala by doprava. Člověk euroatlantické civilizace je na elektřině existenčně závislý. Při její výrobě z fosilních paliv ale stoupá produkce emisí CO2 a výrobu z obnovitelných zdrojů zase ovlivňují povětrnostní podmínky. Provoz bezemisních jaderných elektráren klade mimořádně vysoké nároky na bezpečnost," uvedla mimo jiné odbornice.

Studenty například zajímalo, kolik stojí pořízení fotovoltaického panelu. „Ceny stále klesají, dnes je cena 1750wattového střešního fotovoltaického systému pod 30 000 korun, po započtení dalších součástí, konstrukce, instalace atd. se cena "na klíč" pohybuje kolem 150 000 korun. Je však možné získat různé dotace,“ uvedla Dufková. Na dotaz zdali můžou panel rozbít například kroupy, lektorka uvedla: „Ano, kroupy představují vážné nebezpečí. Viditelně poškozené panely se dají vyměnit, ale kroupy mohou způsobit i mikrotrhlinky, které nejsou vidět, ale propustí vlhkost, což poškodí panely později a snižuje jejich výkon.“ Projekt Energie - budoucnost lidstva se odehrává na školách s podporou společnosti ČEZ nepřetržitě již osmnáctým rokem a v květnu letošního roku měla tato beseda šestitisícátou reprízu.

"Vyučující nejvíc oceňují průřezovost obsahu besed, objektivitu a otevřenost lektorů. V anonymním průzkumu, který se uskutečnil v několika desítkách škol v celé ČR, dali všichni dotázání učitelé a učitelky nejvyšší možnou známku vyváženosti výkladu o výhodách a nevýhodách jednotlivých klasických a obnovitelných zdrojů energie a o vlivu výroby elektřiny na životní prostředí. Besedy podle nich mají také velký vliv na zvyšování zájmu mládeže o studium technických a přírodovědných oborů," konstatovala k akci za pořadatele Martina Drábková.