Po celý den měli ve středu zájemci možnost setkat se s ředitelkou center Basic pro Českou republiku Zdeňkou Masopustovou (Z.M.) a také ředitelkou trutnovské pobočky Vladimírou Kasalovou (V.K.). Obě si našly čas i na rozhovor pro Krkonošský deník.

Kdo ve vašich centrech může působit jako lektor?
Z.M.: Do center Basic v republice vybíráme lektory, kteří musejí projít výběrovým řízením. Podstupují psychotesty, IQ testy a zároveň musejí být v pohodě, mít rádi děti a hlavně chuť tuto práci vykonávat.

Pro práci lektora tedy není třeba zvláštního vzdělání?
Z.M.: Zvláštní vzdělání určitě zapotřebí je. Pokud projde zájemce o práci lektora v Basicu výběrovým řízením, pak dále navazuje speciální vzdělávání v naší metodice. Lektory dále vzděláváme a doškolujeme průběžně po celou dobu jejich působení v Basicu.

Kolik klientů v republice již centry Basic prošlo?
Z.M.: Basic funguje v České republice 13 let a pomohli jsme v nich zhruba šesti tisícům dětí.

Jaké děti vaše doučovací hodiny navštěvují?
Z.M.: Někteří jsou dyslektici, dysgrafici nebo dyskalkulici. Ale jsou to i děti, které žádnou z těchto diagnóz nemají a potýkají se například s nedostatkem soustředěnosti,s nechutí k učení, mají problémy s domácími úkoly apod.

Jak poznáte, že má dítě poruchu učení?
Z.M.: Bereme to tak, že všechny děti jsou stejné, jen některé potřebují specifický přístup k učení. Funguje to tak, že rodiče přijdou s potomkem na úvodní konzultaci, která je zdarma. Na té dítě podrobíme testu a zjišťujeme jeho úroveň čtení. Pokud totiž mají děti problém s učením, tak až v 90 procentech je základ problému právě ve čtení. Někdy se stává, že rodiče ani nepoznají, že dítě má tento problém . Protože u spousty dětí jde o takzvaně povrchové čtení. Dítě sice číst umí, ale text nevnímá a nechápe ho.

Čím jsou doučovací hodiny u vás specifické?
Z.M.: Poté, co určíme problém dítěte, začínáme s ním pracovat od základu. Doučování budujeme tak, aby bylo pro dítě srozumitelné. Pracujeme s jeho psychickou stránkou a snažíme se, aby si postupně začalo věřit a mělo chuť se vzdělávat. Hodiny jsou koncipovány tak, aby zažívalo úspěch a bylo chváleno.
V.K.: Dítě mívá totiž většinou bariéru, která mu v učení brání. My se právě tuto bariéru snažíme najít a samozřejmě ji odstranit.

Zapojujete do doučování i rodiče žáků?
Z.M.: Ano. Aby se naučili s dítětem pracovat. Bývají to mnohdy lidé, kteří se s dětmi učí třeba i tři hodiny denně, ale neumějí se s nimi učit efektivně. Když sem začne školák docházet, tak s nimi úzce spolupracujeme a snažíme se poradit, jak na to jít doma. Aby nedocházelo k pláči a hádkám. Učíme rodiče, že mají děti chválit a snažit se je hlavně podpořit.
V.K.: Chystáme se také zdarma každých 14 dní pořádat přednášky pro rodiče. Dozvědí se na nich důležité informace. Připravujeme i kurzy, kde chceme učit rodiče i děti, jak komunikovat. Mnohokrát je totiž problém právě v komunikaci.

Máte ve věkové struktuře žáků nějaké ročníky, které jsou silnější než jiné?
Z.M.: Celkově máme v Basicu již zkušenost, že jde o období třetí třídy, dále o období přechodu na druhý stupeň výuky v základní škole a také o ukončení základní školní docházky.
V.K.: Je třeba v této souvislosti říct, že doučování je určeno primárně pro děti, ale jsme připraveni pomoct i středoškolákům, vysokoškolákům, ale i starším lidem. Všem, kteří mají problémy s učením. Metodika, kterou uplatňujeme, je zkrátka využitelná pro široké věkové spektrum.
Z.M.: Ano. Pořádáme například přednášky v mateřských školách, kde učíme rodiče, jak dítě připravovat na povinnosti. Tím se snažíme zamezit tomu, aby šel prvňáček do školy nepřipravený.

Jakým způsobem sledujete výsledky a pokroky?
Z.M.: Studenti projdou testy na začátku a pak srovnávacími testy na konci doučování. Sledujeme také výsledky ve škole, komunikujeme s rodiči a vyžadujeme od nich zpětnou vazbu. Pravidělně monitorujeme, jak se výuka dětem i rodičům líbí, zda vidí posun, jak vše hodnotí.

Stalo se, že by k žádnému pokroku nedošlo?
Z.M.: Někteří klienti zvládají ohromný kus práce už po týdnu. Samozřejmě k nám docházejí i děti, které mohou být například mentálně postižené, a u nich je pak změna k lepšímu pomalejší. Ale i když je každé dítě jiné, posun zaznamenáváme vždy.

Na kolik doučování v Basicu přijde?
Z.M.: Záleží samozřejmě na konkrétním problému, ale cena se pohybuje od 200 korun na hodinu. Ideální jsou pak dvě doučovací hodiny dvakrát do týdne.

Nabízí v této souvislosti centrum Basic program i pro děti ze sociálně slabších rodin?
Z.M.: Takový program prozatím nemáme, protože jsme soukromá organizace, která nedostává peníze odjinud. Sociální program prozatím není v našich možnostech rozvíjet. I když za 12 let, co v Basicu působím, jsme se snažili i těmto sociálně slabším klientům pomáhat. Bohužel však ze zkušeností už víme, že víceméně není o takovou pomoc zájem ze strany rodičů.

Proč Basic našel místo právě v Trutnově?
V.K.: Protože tu široko daleko nic podobného neexistovalo. Já sama jsem se o centru Basic dozvěděla, když byl můj syn malý a měl problém ve škole. Tehdy bylo toto centrum nejblíže v Hradci Králové. Protože školení musí žák optimálně absolvovat dvakrát týdně po dvou hodinách, časté dojíždění bylo pro nás opravdu obtížné. Vybudovat trutnovské centrum se stalo mým snem. Nyní mohu jiným dětem dát to, co jsem synovi nemohla dopřát.

Nabízíte i okolním školám služby či spolupráci?
V.K.: Už jsme jim nabídku dali a dále budeme nabízet přednášky. Ty, které pořádáme tady v centru, jsme schopni zorganizovat i ve školách, kam mohou přijít jak děti, tak rodiče.

Plánujete do budoucna spolupráci například i se ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení ve Voletinách?
V.K.: Tuto školu jsme oslovili, poskytli jsme tam letáčky a o otevření centra jsme její vedení informovali. Do budoucna se školou určitě spolupráci plánujeme.

V čem vidíte smysl své činnosti?
V.K.: Když sem dítě přijde, mnohdy na první konzultaci kvůli škole brečí. Pak je krásný pocit, když je vidět, že ho postupně učení baví a má výsledky lepší. Vidět pokrok je skvělé. Je to nádherná práce!

(vl)