Aleš Suk, který žije od roku 1976 v Dolní Branné, je nejen vášnivým sběratelem, ale také proslulým trenérem. Letos v lednu získal při vyhlašování Sportovce roku České republiky cenu za celoživotní oddanost sportu. Přitom když před lety přicházel do Vrchlabí z Turnova, kde učil na obchodní akademii, jeho manželka pořádně nadávala. Během šedesátileté kariéry se věnoval řadě sportovců, někteří z nich to dotáhli z Vrchlabí až k olympijským medailím, jako Eva Samková, Michal Krčmář či Karolína Erbanová.

"Trénovat jsem začal v roce 1962 ve 2. ročníku gymnázia. Skončil jsem letos, v trenérské službě jsem byl přesně 60 let," říká šestasedmdesátiletý muž, který se narodil v Hradci Králové. "Ke sportu mě vedl táta. Lyžovat jsem se učil v Jaroměři, kde ale skoro nebyl sníh a jezdili jsme proto do Bílé Třemešné," vzpomíná.

Největší úspěchy zažil ve Vrchlabí na základní škole náměstí Míru. Přišel tam z Turnova, kde působil 13 let. "Ve Vrchlabí vzniklo středisko vrcholového sportu a neměli tam metodika. Tak mi volali, jestli bych do toho nešel. V pololetí jsem skončil v Turnov, kde jsem učil na obchodní akademii," vypráví.

Než si pořídil přes inzerát domek v Dolní Branné, bydlel ve Vrchlabí s manželkou na internátu. "Měli jsme záchod a koupelnu na chodbě, jeden pokojíček. Dostal jsem za to od ženy čočku," vybavuje si Suk.

Mezi skvosty výjimečné sbírky považuje lyže Bohumila Hanče. "Koupil jsem je před 35 lety ve starožitnictví v Jilemnici, dal jsem za ně tři tehdejší měsíční platy. Mám i Hančovu hůl, kterou jsem dostal od jeho pravnučky," je hrdý na vzácný kousek. Pyšní se také patrně největší sbírkou lyžařských vosků v Evropě. "Do nich jsem dal nejvíc peněz. Mám jich asi 1200 kusů od 147 firem z celého světa," dodává Aleš Suk.

close Muzeum lyžování v Dolní Branné vzniklo díky sběratelské vášni učitele a trenéra Aleše Suka. info Zdroj: Deník/Jan Braun zoom_in Muzeum lyžování v Dolní Branné vzniklo díky sběratelské vášni učitele a trenéra Aleše Suka.

Rozsáhlou celoživotní sbírku věnoval do nově otevřeného Muzea lyžování v Dolní Branné. Můžete ho tam potkat každou sobotu jako průvodce. Za nejvzácnější předměty muzea považuje křišťálový glóbus Evy Samkové za prvenství ve Světovém poháru ve snowboardcrossu. "Mimořádně hodnotná je také cena pro krále lyžování, mistra republiky ve sdruženém závodě. Za první republiky ji třikrát získal Antonín Bartoň z Vysokého. Věnovala mi ji jeho dcera. Jde o sochu Otakara Španiela. Existují dvě v republice, jednu má Národní muzeum a jednu Dolní Branná," vyzdvihuje výjimečný kousek.

Muzeum lyžování v Dolní Branné je otevřené sotva měsíc, přesto se rychle dostává do povědomí. "Lidé sem hrnou lyže a vosky horem dolem. Kurt Matz z Rakouska nabídl lyže Seppa Bradla, který jako první na světě skočil stometrovou hranici. Povídal, že celoživotní sbírku nedá nikomu jinému v Česku než Dolní Branné," poukazuje Suk na to, co spustilo otevření muzea.