„Odchov probíhá plně v režii samice. Ta až nyní dovolila uskutečnit veterinární prohlídku, když se od mláděte vzdálila,“ vysvětluje zooložka Gabriela Linhart. Mládě se narodilo už 22. listopadu loňského roku, od té doby se však matka držela stále u něj. „Vývoj medojedů je stejně jako u ostatních lasic poměrně pomalý, a tak mládě dlouho potřebuje veškerou pozornost a péči matky. Ve světovém kontextu jde stále o mimořádný odchov, a tak jsme dvojici dopřávali maximální klid,“ dodává Gabriela Linhart.

Právě s ohledem na výjimečnost přírůstku zůstává relativně dlouhou dobu opředeno nejistotou i pohlaví mláděte. „Máme tip, založený na zkušenosti s předchozími mláďaty. Domněnku ale potvrdí až analýza DNA ve specializované laboratoři. Také tamější experti provádějí analýzu vzorku medojeda vůbec poprvé a rozhodli se jako referenční druh využít v Česku žijícího příbuzného jezevce lesního,“ doplňuje zooložka. Ať půjde o (už třetího) samce nebo samici, mládě v budoucnu nejspíš nezůstane ve Dvoře Králové. Odejde do některé z partnerských zahrad.

Historický snímek autobusového nádraží ve Dvoře Králové nad Labem.
Nová křižovatka se semafory a hala rozsvítí ostudné nádraží ve Dvoře Králové

Pro představu: ve světových zahradách sdružených systémem ZIMS žije lehce přes padesát medojedů, tedy méně než například ikonických pand velkých. Chov je složitý, za poslední rok se mládě narodilo jen ve dvou zahradách: Dvoře Králové a Olomouci. „Chovná samice je už zkušená, jde o její třetí úspěšný vrh. Mláďata se narodila dvě, ale o jedno samice nejevila zájem. Takové situace v minulosti zaznamenali i další chovatelé,“ doplňuje zooložka.

Navzdory dosud příznivému vývoji je mládě stále ještě relativně málo pohyblivé a ani venkovní teploty zatím nejsou dost příznivé, aby se s matkou mohlo vypravit do výběhu. Návštěvníci jej proto uvidí na jaře.

Pozoruhodný u odchovu je i vyšší věk obou rodičů: otci je 18 let, samice BeeBee je necelých 17. V péči člověka se tato šelma může dožít zhruba pětadvaceti, v divočině podstatně méně.

V safari parku se dosud medojedi rozmnožili třikrát (před tím v letech 2020 a 2022), ve dvou předchozích případech šlo o samce. Otcem mláďat byl ve všech případech samec Tyson.

Medojed kapský je jedna z největších lasicovitých šelem. V přírodě zatím není bezprostředně ohrožený vyhubením, jejich stavy však na mnoha místech rychle ubývají. V zoologických zahradách jde o skutečnou raritu, možná i díky mimořádné náročnosti na chov. Medojed je svéhlavé a urputné zvíře, které je třeba neustále zabavovat a připravovat mu nové podněty, navzdory tomu často vymyslí, jak se dostat i z těch nejlépe zabezpečených expozic. Jde o masožravce, který si ale rád pochutná i na hlízách nebo – jak jméno napovídá – medu. Ten dostávají i dvorští medojedi. Proslul spoluprací s ptákem medozvěstkou. Oba druhy často plení hnízda včel pospolu – medojed odvede těžkou práci, nasytí se medem a larvami a zbytky nechá medozvěstce. Medozvěstky podle některých nepotvrzených teorií medojedy na hnízda včel upozorňují, aby si ulehčily sháňku potravy. Pozoruhodná je i medojedova výrazná odolnost vůči rozličným jedům – díky tomu si nezřídka pochutná i na jedovatých hadech či štírech. Obrovitá síla a překvapivá houževnatost způsobuje, že se medojedům vyhýbají i mnohem větší šelmy, například lvi, hyeny nebo levharti. Bělavá hříva bezmocných gepardích mláďat má možná působit právě jako hřbet medojeda a odrazovat tak případné nepřátele od útoku.