Podle informací z městského úřadu v Trutnově, o odklad požádali rodiče 63 dětí, ve správním obvodu jde o celkem 107 dětí. Jedná se o data před zahájením docházky v letošním školním roce. Je třeba podotknout, že ze zákona může rozhodnout o odkladu pouze ředitel základní školy na základě vyjádření školského poradenského zařízení, nebo odborného lékaře.

Rodič versus zákon

Pavla Kubečková, ředitelka MŠ Trutnov, k možným stížnostem rodičů říká: „Dochází zde ke střetu zájmu zákona a rodičů. Mateřské škole začíná školní rok 1. září a navštěvovat ji mohou děti zpravidla od tří let. A to je pro rodiče náročné. Když se totiž dítě narodí například v lednu až červnu, do mateřské školy může jít až od září. Pokud však maminky své ratolesti nahlásí, zapíšeme je na seznam a v momentě, když se v kterémkoliv z našich jedenácti zařízení uvolní místo, oslovíme je. Před začátkem letošního školního roku jsme věděli, že nebudeme moci vyhovět všem požadavkům, město ale udělalo vstřícný krok a otevřelo ještě jedno zařízení v Náchodské ulici, kde jsou tři třídy po 28 dětech.“ V současné době má trutnovská školka 61 odkladových dětí v rámci celého subjektu a počet zaevidovaných, které čekají na místo, je 33. Tyto děti jsou ale narozené v únoru až červnu 2009.

Ve Vrchlabí rozšířením Mateřské školy v Komenského ulici o další oddělení vyřešili problém s převisem poptávky. Umístili tam totiž 25 dětí a uspokojili tak všechny vrchlabské požadavky. „Počtem odkladů se nezabýváme, není k tomu důvod. Navíc si myslím, že v umísťování dětí do školek jde obecně o zástupný problém. Odkladů je v podstatě každý rok zhruba stejný počet,” komentovala situaci vedoucí odboru školství a kultury města Eva Mikšíková.
Problémy nemají ani v Jilemnici. „Odkladů je ve třech našich objektech celkem patnáct, ale jsou oprávněné. Nemohli jsme sice uspokojit dvacet žádanek o umístění, ale jde o děti, kterým budou tři roky až začátkem nebo v průběhu příštího roku,” uvedla ředitelka mateřské školy Alena Jindříšková.

V Turnově se nepodařilo vyhovět 36 žádostem o umístění v devíti místních mateřských školách, plus ještě 20 v působnosti obce. V lednu město ve své působnosti evidovalo 44 dětí s odkladem. „Žádné stížnosti od rodičů jsme však nezaznamenali. Kritéria přijetí si stanovují ředitelky mateřských škol samy, věk samozřejmě hraje svou roli, protože ze zákona musí zřizovatel zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání především dětem v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,” podotkla Jana Majerová z odboru školství města.

Lze na odkladu trvat?

Jak často se stává, že přestože je dítě schopné do školy vstoupit, rodič na odkladu trvá? Věra Provazníková z Pedagogicko psychologické poradny v Semilech podotýká. „Myslím si, že dětí schopných do školy vstoupit je 90 procent, ale je to o způsobu práce s nimi a o používaných metodách práce. Lze říci, že s tím, že školské poradenské zařízení nedoporučilo vyhovět žádosti o odklad školní docházky a přesto bylo ředitelem rozhodnuto o odkladu, jsem se za posledních několik let setkala pouze jednou.”

Rozhodnout může jen ředitel školy

Na to, kdo může rozhodnout o odkladu školní docházky, jsme se zeptali Věry Provazníkové z Pedagogicko psychologické poradny v Semilech: „O možnosti požádat o odklad školní docházky pro své dítě musí být rodiče informováni při zápisu do prvního ročníku základní školy, kde mohou vyplnit žádost. Ze zákona má kompetenci rozhodnout pouze ředitel základní školy, pro něhož jsou podkladem pro rozhodnutí o odkladu školní docházky buď vyjádření školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře.

Odklady školní docházky u dětí jsou dlouhodobě diskutované téma. Ministerstvo školství údajně připravuje další novelu zákona, kterou by byl ztížen přístup dětí k odložení školní docházky a jako podklad by nesloužilo pouze vyjádření školského poradenského zařízení nebo odborného lékaře, ale bylo by povinné obojí dříve uvedené a ještě vyjádření mateřské školy.

Aktuálně velmi častým důvodem pro odklad školní docházky je opoždění vývoje řeči, které se následně nepříznivě promítá do zahájení výuky čtení a psaní. Dalšími důvody jsou časté obtíže v koncentraci pozornosti, nedostatečně rozvinutá jemná motorika a v důsledku toho snížená připravenost pro zahájení nácviku psaní. Tato témata by měla být, podle mého názoru, předmětem odborné diskuze, protože problém není v dětech samotných, ale v systému počáteční výuky v podmínkách, které pedagogové pro svoji práci mají.”