Z náměstí vyjdeme tzv. Kostelní cestou po žluté značce, vedoucí k rozcestí Ručičky, ostře stoupáme tzv. Horním Koutem za hezkých zpětných výhledů na Rokytnici a ji „hlídající“ vrch Strážník k lesu a po čtvrthodince křižujeme zelenou značku z Horní Rokytnice přes Studenov do Harrachova. Stoupání se zmírňuje, přicházíme k roubené Staropacké boudě (čp. 305) a po chvilce vyjdeme z lesa do horní části osady Hrušov, odkud se nám vpravo otevře krásný výhled. Zleva nám kyne Vlčí hřeben, Kobyla, v dálce až nad Lomnicí nad Popelkou Tábor a Ředice. Pod námi jak na dlani je Horní Rokytnice a za ní postupně Strážník, Vysoké nad Jizerou, Kozákov a vedle Vysokého ještě Petruškovy vrchy.
Za roubenkou čp. 306 (druhá vpravo od cesty) odbočíme vpravo a kolem roubených chalup čp. 110, 264 a 378 klesáme k malebně položené dvojici krásných roubenek čp. 294 a 299 (vpravo od cesty – viz snímek). Po návratu pokračujeme Kostelní cestou vpravo vzhůru kolem roubenek čp. 119 až 121 osadou Hoření Domky (ty spolu s Hrušovem patří pod Horní Rokytnici) k rozcestí Ručičky, nejvyššímu místu naší dnešní pouti (980 metrů n. m).
Zde vyměníme žlutou značkou za modrou, přicházející zleva od Studenova, a dáme se po ní Hořeními Domky vpravo kolem vleku na Lysou horu za nádherných již výše popsaných výhledů daleko do Čech. Za chatou Švadlenkou vejdeme do lesa, překřížíme silničku z Horní Rokytnice na Dvoračky a asi za deset minut dojdeme k Huťské boudě v údolí Huťského potoka.
U ní se modrá značka větví, my si vybereme tu pravou (levá vede na Dvoračky) a klesáme podél potoka k Huťskému vodopádu. Asi za dvacet minut nás značka „vyplivne“ z lesa nad další rokytnickou částí Rokytno, o které je první zmínka až z roku 1720, ale už v 16. století se zde těžila měď a stříbro a od počátku 17. století do roku 1740 zde pracovala sklárna. A po dalších 10 minutách - poblíž silnice z Rokytnice na Rezek – se začínají vlevo objevovat první roubenky.
Nejprve je to čp. 11, poblíž za potokem čp. 95, poté čp. 57, hned za ní čp. 12 s roubenou stodolou a při ústí naší cesty do silnice, kde se značka odklání mírně vpravo, ještě čp. 30. Odsud se dáme vlevo vzhůru po silnici vlevo kolem roubených domů čp. 93 a 92 do první serpentiny a z ní po cestě vlevo, k roubenkám čp. 94, 99 a zvláště hezké roubence čp. 122 se čtyřmi malými okénky ve štítu. Po návratu k čp. 30 obdivujeme hned za ním vlevo u silnice mohutný roubený dům čp. 27 s nezvyklým pětiosým průčelím a vpravo nás zase potěší roubenka čp. 114 a navíc roubený špýchar u čp. 16.
Kolem roubenky čp. 19 dojdeme do centra Horní Rokytnice, kde se k nám opět připojí „naše“ modrá, ale my se nejprve ještě vydáme kousek po začínající zelené značce, mířící na Studenov. Přejdeme s ní Černý potok, kolem roubenek čp. 78 a 81 dojdeme na křižovatku k pozoruhodnému roubenému domu čp. 147 s podstávkami před vchodem a od něj po chvilce už bez značky k roubeným domům čp. 224 a 22. Pod nimi si ještě prohlédneme několik dalších zajímavých roubenek (třeba čp. 272, 279 a 282) a pak se vrátíme k modré značce.
Ta nás nyní kolem hotelu Modrá hvězda a roubenek čp. 81, 56 a 52 dovede k rozcestí ve tvaru V, kde se dáme po značce vlevo kolem roubených domů čp. 260 a 238 až na její křižovatku se žlutou značkou, sbíhající k nám z Františkova. Až se pokocháme krásným pohledem na Lysou horu a Kotel, odbočíme po žluté vpravo dolů kolem roubenek čp. 17 a 14 k dvojici hezkých roubených sousedů čp. 4 a 13. Kousek za nimi můžeme ještě vyběhnout “zadýchávací“ kopeček k poslední hornorokytnické roubence čp. 7 a po návratu už pohodlně sejdeme po žluté značce na rokytnické náměstí přesně tam, odkud jsme dnes vyšli.
Pro unavené milovníky rokytnické lidové architektury to sice může být tečka, byla by to však škoda, protože i v Dolní Rokytnici je z ní leccos k vidění. O tom se záhy přesvědčíme, když po náměstí sejdeme kolem secesní radnice z roku 1903 s 37 m vysokou věží k baroknímu kostelu sv. Michala z let 1752 až 59. U něj se dáme vpravo ve směru na tzv. Letní stranu (před Huťským potokem vlevo u vedlejší cesty je roubenka čp. 183) a hned za ním zase vlevo nad potokem ke dvojici krásných a mohutných roubených domů čp. 184 a 205 s lomenicemi (ten druhý má i pavlač). Pak se vrátíme zpět ke kostelu a pokračujeme vpravo po hlavní silnici.
Hned nad ní vlevo stojí roubenka čp. 156 a kousek níž za první odbočkou vlevo pěkný roubený dům čp. 151. Pak odbočíme ze silnice mírně vlevo po tzv. Zimní straně a touto silničkou půjdeme skoro až nad rokytnické vlakové nádraží. Hned na jejím počátku stojí vpravo další pěkná roubenka čp. 148 a i pak míjíme hezké roubené lidové stavby, například čp. 139 a 128. Posléze dojdeme k prvnímu potůčku, před nímž je vlevo vlek a kousek za ním stojí pěkná roubenka čp. 114, pak přejdeme druhý potůček, mineme hezký roubený dům čp. 249 a kolem roubenek čp. 193 a 187 dojdeme k zajímavému roubenému špýchárku u čp. 100.
Poblíž něj se dáme doprava dolů k silnici z rokytnického náměstí a tou vlevo k jejímu ústí do hlavní silnice Liberec-Vrchlabí, kde stojí velice známý roubený hostinec U Kroupů (čp. 314). A u něj definitivně končí naše docela dlouhé putování za rokytnickými roubenkami.
Petr Luniaczek
