Ohlášením na tísňovou linku 112 odstartovala akce, kterou nejvyšší české hory ještě nezažily. „V první zóně Krkonoš se konalo mezinárodní taktické cvičení jednotek požární ochrany," informovala novináře tisková mluvčí hasičů Libereckého kraje Zdenka Štrauchová.

Doplnila, že šlo o historicky první výcvik ve zvláštním stupni poplachu, zaměřený na pozemní jednotky, který vyburcoval k akci české i polské hasiče. Museli totiž řešit sice markýrovanou, ale mimořádnou událost. Zhruba pět set metrů od Vosecké boudy začala hořet tráva a nízké jehličnaté dřeviny. Vlivem větru se oheň rozšířil směrem k Prameni Labe. Toho, kdo se v letním odpoledni pohyboval v těchto místech, čekala vskutku nevšední podívaná. Po nezpevněných cestách najížděla do vrcholových partií hasičská technika.

Kdo se zúčastnil?

Česká republika: Za HZS LK Tanvald, Jilemnice, Semily, Liberec, za dobrovolné jednotky Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice v Krkonoších, Jilemnice, Špindlerův Mlýn.

Polsko: profesionální sbor Jelenia Góra a dobrovolné jednotky Jelenia Góra Sobieszów, Szklarska Poreba, Piechowice, Podgórzyn, Karpacz, Kowary.  

„Štáb hlídal dojezdové časy, sledoval plnění zásad společného zásahu v příhraniční oblasti. Hasiči ověřovali technicko-taktické parametry mobilní požární techniky a procvičovali komunikaci jednotek mezi sebou i s vedením akce," popisovala cvičení Zdenka Štrauchová. Hasiče čekal náročný úkol. Měli dopravit dostatek vody a technických prostředků, aby mohli zastavit šíření požáru na cestě Česko-polského přátelství a na cestě Pramen Labe – Česká budka.

Do tří úseků

Místo zásahu bylo rozděleno do třech úseků a hasiči spolupracovali s polskými kolegy. A jak si s úkoly poradili? „Kyvadlově se dopravovali k Vosecké boudě, kde je zdrojem vody řeka Mumlava. Odtud vytvořili dopravní hadicové vedení k druhému úseku. Tam se musela zřídit kombinovaná doprava vody po požářišti od Tvarožníku směrem na Českou budku. Pro čerpací stanoviště hasiči využili hydrantového zasněžovacího systému. Ze třetího úseku voda putovala dálkovou dopravou od Pramene Labe," přiblížila složitý zásah Zdenka Štrauchová.

Hadicové vedení se táhlo v průběhu cvičení v délce téměř dvou kilometrů, a to do míst, která nejsou přístupná stávající technikou.

Hodnocení akce je na odbornících. A ti k průběhu velké akce konstatují: „Cvičení ukázalo spoustu pozitiv. Velkým plusem byl kontakt českých a polských jednotek, které si udělaly obrázek, čím disponují sousedé, a poznali, že je jejich vybavení kompatibilní. Například hasičské armatury, kterými si mohou vypomoci při napojování hadic. Na druhou stranu však všichni zjistili, že hašení rozsáhlého lesního požáru v těžce přístupném terénu by se neobešlo bez problémů. Přes veškerou snahu sbor ani dobrovolníci nedisponují technikou, která by byla schopná zajistit dostatečné dojezdové časy do I. zóny Krkonoš a v počáteční fázi tam dodat potřebné množství vody. Během vyhodnocení cvičení proto provedeme další výpočty a možné varianty. Potíže chtějí řešit i orgány místní samosprávy a jednou z možností, jak dané území lépe zabezpečit, je získání nové techniky z unijních zdrojů. Vážnost situace nepodceňují ani představitelé Krkonošského národního parku, jimž Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje děkuje za možnost uspořádat cvičení v takovém rozsahu."