V projektu Deníku, kdy deváťáci minulý týden rozdávali vysvědčení radním, se objevila v oblasti životního prostředí námitka, že třídění odpadu nemá cenu, protože se vše nakonec smíchá dohromady. To vás zřejmě rozčílilo, viďte, pane řediteli?
„Je to takový, bohužel, zažitý mýtus. Někteří lidé si ho berou za svůj, protože tím třeba zdůvodňují svou nechuť třídit. Tvrzení školáků není vůbec pravdivé. Každý segment třídění totiž odevzdáváme přímo našim odběratelům. A každý z nich se pak při zpracovávání surovin věnuje jinému sortimentu. Smíchat odpad dohromady je tedy naprosto proti logice.

Můžete tedy dětmi zmíněný postup zcela vyloučit?
Samozřejmě, vždyť za podnikáním s odpady jsou peníze. Kdybychom smíchali tříděný odpad dohromady, nic by nám to nepřineslo. Obce si za separaci odpadu platí. Navíc si něco takového nemůžeme dovolit i proto, že nás kontroluje společnost Eko– kom. Podléháme ze zákona jejím velmi přísným, pravidelným auditům. Vše detailně vykazujeme.

Jakou roli v tom všem hraje Ekokom? Co to je za organizaci?
Je to státem řízená společnost která vybírá peníze od původců obalů, tedy výrobců, kteří odpad produkují. Jejím úkolem je hlídat, kolik která obec odevzdala do systému třídění. A finanční prostředky pak společnost přerozděluje obcím zpátky formou odměn. Je to hlídaný řetězec.

Můžete čtenářům přiblížit, kde končí tříděný odpad? Spousta lidí si laicky myslí, že obsahy kontejnerů seberete a odvezete na nějakou skládku a tam je prostě vysypete…
Vím, že přes všeobecnou osvětu, kterou třeba i ve školách provádíme nejen my, ale i pedagogové v rámci ekologické výchovy, tato mylná představa mezi lidmi stále přežívá. Ale je to naprostý nesmysl. Znovu říkám, že jde o podnikání. Máme odběratele v regionu, kterým sklo, papír i plasty prodáváme. O firmách, které tento odpad zpracovávají, není nutné hovořit. Máme zkrátka odbyt.

Před časem se, zvláště papír, jevil zcela nechtěnou komoditou. Ten odbyt zkrátka nebyl. Jak jste se s tím ekonomicky vyrovnali? Zdražili jste své služby obcím?
Hospodářská krize se dotkla všeho. Takže i odpadového hospodářství. Obcím jsme dali vědět, že se jim třídění odpadu může díky špatnému odbytu prodražit, což se loni také stalo.

A jaká je situace teď, v roce 2010?
Z hlediska odbytu papíru se už trochu zlepšila, v plastech jsme na tom hůř. Za ně stále doplácíme. Ale rozhodně to není o tom, že bychom ten odbyt neměli. Vždy si poradíme. I v tomto oboru prostě existuje tržní hospodaření.

Kdyby obce opustily systém třídění, bylo by to přece proti ekologickému myšlení.
Žádné z obcí a měst, kterým poskytujeme služby separovaného sběru, systém třídění dosud neopustily, i když jim loni náklad na tyto služby trochu stouply.

Jakou oblast v regionu, co do rozsahu, firma Transport zajišťuje?
Je to kromě samotného Trutnova několik desítek dalších obcí a měst na Trutnovsku, Vrchlabsku i Královédvorsku.

Město Trutnov má z tohoto podnikání zisky. Můžete ten princip přiblížit?
Trutnov je minoritním vlastníkem společnosti Transport, a to s účastí čtyřiceti procent. Šedesát procent v ní má známá společnost, která se odpady už léta úspěšně věnuje, a to Marius Pedersen.

Přesto i Trutnov musí platit za třídění odpadů stejně, jako jiní, regionální klienti, že?
Samozřejmě. Ani jemu se poplatky za službu třídění odpadů nevyhnou. Město si však samozřejmě může určovat například to, kde budou v jednotlivých lokalitách umístěné kontejnery a podobně.

A co samotní občané? Jaké s nimi máte zkušenosti?
Jsou lokality, kde by si obyvatelé nedovolili hodit do kontejnerů na tříděný sběr něco jiného, než to, co tam patří. Zodpovědně třídí třeba majitelé domků, občané domů v menších městských lokalitách. Ale třeba na sídlištích, kde je velká anonymita, je to horší. V nádobách na separovaný sběr už nám skončilo například mrtvé sele nebo i spící bezdomovec, který si ustlal v papírech. A tak naši zaměstnanci radši od té doby otvírají každou nádobu, aby se podívali, jestli v ní náhodou není něco, co tam nepatří. Často se také potýkáme s vandalstvím. Ničení kontejnerů, z nichž jeden přijde zhruba na osm tisíc korun, je, bohužel, oblíbenou disciplinou opilců, kteří jdou z hospod. Ti pak během noci nádoby podpalují, nebo je třeba hází do řeky, odkud je musíme pak lovit.

Kolik kontejnerů na separovaný sběr má k dispozici město Trutnov?
Zhruba dvě stovky na plast, ten samý počet na papír a padesát kontejnerů na sklo. Dnes je spíše problém s místy, kam ty kontejnery dát.

Zaručit stoprocentní třídění odpadu však díky lidskému faktoru prostě nemůžete.
Ne. Ale situace se rok od roku výrazně v regionu zlepšuje. Firma se tady začala zabývat komunálním odpadem v roce 1995. Záhy na to přišla myšlenka zavést třídění a Trutnov od začátku patřil mezi první města v republice, která začala ideu naplňovat. Měl dokonce jako jeden z prvních v zemi například sběrný dvůr. Zařadil se velmi rychle mezi průkopníky, s kterými se představitelé jiných oblastí a větších měst jezdili i radit.