Krkonošská cesta francouzského novináře Jeana-Marca Porteho začala v neděli v podvečer v Orea Resortu Sklář v Harrachově. V pondělí ráno, ve společnosti průvodce Adama z Yellow Pointu a doprovodu z DMO Krkonoše, vyrazil na první den treku.

Z Harrachova do Resortu sv. František

Lákadlem číslo jedna byl Mumlavský vodopád, jeden z nejmohutnějších v Česku. Stoupáním cesta pokračovala k Vosecké boudě a po překonání dalších několika výškových metrů až k prameni Labe a Pančavskému vodopádu.

Po obědě na Labské boudě vystoupala tříčlenná skupina k nedalekým Sněžným jámám, mohutným ledovcovým karům. Cestou česko-polského přátelství pokračovala přes Mužské a Dívčí kameny, Petrovku a Špindlerovku až na Erlebachovu boudu, kde novinář povečeřel, odpočinul si ve wellnessu a přenocoval.

„Velkým překvapením byla pro novináře velikost krkonošských horských bud. V okolí Chamonix, města na úpatí pohoří Mont Blanc, odkud Jean-Marc pochází, prý takovéto boudy nenajdeme,“ podělila se o jeden z několika poznatků Magdaléna Škapová manažerka fondu cestovního ruchu z DMO Krkonoše, která novináře doprovázela po všechny tři dny.

Na Sněžku

V úterý čekala na Jeana-Marca Porteho další cesta plná krásných výhledů i přírodních unikátů a na následující dva dny se stal jeho průvodcem mluvčí správy KRNAP Radek Drahný, který novináře zasvětil do hlavních krkonošských fenoménů, jakým je například unikátní arkto-alpínská tundra, či zaniklé německé horské enklávy.

Přes Čertovu strouhu a podél Bílého Labe vystoupali až k Luční boudě, kde společně poobědvali a prohlédli si místní pivovar Paroháč. „Po občerstvení, kterým byl v případě novináře opět guláš, jež si zamiloval už při návštěvě Maďarska, jsme se vydali zdolat nejvyšší tuzemskou horu, Sněžku,“ popisuje Škapová další část cesty. Strmým klesáním pak zamířili směr Pomezní boudy.

„Cestou ze Sněžky jsme narazili na několik mužiků, kamenných pyramid, které lidé podél cest stavějí a mnohdy si ani neuvědomují, že tím ničí přírodu a ohrožují životy některých drobných živočichů. Pro Jeana-Marca Porteho tyto stavby nebyly ničím novým, v horách se s nimi setkává dost často, a dokonce s přáteli vytvořil spolek, pro jejich rozebírání,“ doplnila Škapová.

Úterním cílem byl Pivovar a hotel Trautenberk, kde na novináře kromě večeře čekalo také představení Krkonošské pivní stezky prezentované „otcem“ celého projektu Karlem Polívkou, provozovatelem Friesových bud.

Rýchorským pralesem kolem řopíků

Poslední, nejméně náročná část trasy, začala v Horní Malé Úpě a přes zastávku v kostele sv. Petra a Pavla pokračovala Cestou bratří Čapků na vrchol Kutná a k Rýchorské boudě, kde novinář i jeho doprovod poobědvali. Odtamtud zamířili do nedalekého Dvorského (Rýchorského) lesa, který je unikátní svým zakrslým bukovým porostem často bizarních tvarů.

Pohodovou cestou klesající směrem k Žacléři, a kolem několika řopíků a pěchotních srubů, dorazil Jean-Marc Porte do svého krkonošského cíle – pevnosti Stachelberg. „Z Krkonoš, které mu podle jeho slov učarovaly, přesto, že za svůj život viděl nespočet přírodních krás, a to včetně monumentálních Himalájí, pak dále pokračoval objevovat krásy Litomyšle a jižní Moravy,“ dodala na závěr Škapová.

Přechod Krkonoš z Harrachova do Žacléře byl inspirován projektem Opravdové Krkonoše, v němž DMO Krkonoše reprezentuje nejen krásy místní přírody, zejména unikátní arkto-alpínské tundry, ale také fenomén horských bud.

Přibližná délka celé trasy je 63 kilometrů se stoupáním přes 2 100 metrů.

Magdaléna Škapová