Azylový dům už není naplněný výhradně ženami, které se dostaly do kritické životní situace. Zázemí v prvorepublikové Walzelově vile v Poříčí nacházejí také otcové s malými dětmi. Most k životu Trutnov, jak se zařízení jmenuje, pro ně znamená přechodný přístav v cestě za návratem do běžného způsobu života. Od 1. ledna se zařadil mezi městské organizace Trutnova. Žádosti o umístění v azylovém domě dlouhodobě převyšují kapacitu 32 lůžek.

Složité případy rodin

„Z naší dvouleté praxe s muži je zřejmé, že pokud se do azylového domu dostane otec s dětmi, přichází ze stejných důvodů jako ženy. Mezi nejčastější důvody patří rozchod nebo rozvod, ztráta bydlení, nemožnost zajistit rodinu pravidelnými financemi ze zaměstnání, nutnosti starat se o malé děti nebo také kvůli domácímu násilí, trvale narušeným rodinným vztahům nebo zadluženosti,“ vysvětluje ředitelka azylového domu v Trutnově Lucie Havrdová.

Pobyt je tam omezený na rok. Ačkoliv mají přednost rodiny z Trutnovska, neodmítají ani lidi z jiných regionů. Jako ženu, která utekla pod Krkonoše až ze Šumavy před manželem, který ji týral a bil. Kritické chvíle přečkala v azylovém domě, postupně si našla zaměstnání i bydlení v Trutnově.

„Nejčastěji poskytujeme službu rodičům, kteří sami nepoznali podporující způsob života, když vyrůstali. Jsou to sociálně slabé rodiny. Dnešní rodiče v dětství dlouhodobě hladověli, neměli žádné podmínky ke vzdělání a osobnímu rozvoji a vyrostli jen proto, že se o sebe dokázali postarat sami. Nedá se zde hovořit ani o naprostém základu, jakým je emocionální zázemí rodiny a hygienické či sociální návyky,“ popisuje ředitelka.

Druhým, stejně častým důvodem je domácí násilí, ať už se jedná o fyzické či psychické týrání. „Práce s rodinami obou typů je přísně individuální, povzbuzující, složitá a hlavně časově náročná,“ říká.

Pod křídly města

Významnou pomoc znamená pro azylový dům zařazení mezi příspěvkové organizace města. „Dokud jsme poskytovali službu jako obecně prospěšná společnost, bylo největším problémem její financování. Službu nebylo možné žádným způsobem stabilizovat, natož rozvíjet. Byly situace, kdy jsme nevěděli, zda budeme za čtvrt roku vůbec existovat. Možnost patřit mezi městské organizace nám přinesla jistotu ročního rozpočtu, se kterým lze hospodařit, máme možnost plánovat a možnost se dále rozvíjet,“ ocenila novou situaci ředitelka.

„Most k životu vznikl kdysi s lehce jiným zaměřením ve spolupráci s německým zakladatelem, který později odstoupil. My jako město byli pouze účastníky v dozorčí radě a správní radě. Vzhledem k tomu, že se tato organizace postupně rozrostla a jde o výrazně větší zařízení než dříve, rozhodli jsme se, i kvůli snadnějšímu financování a jejímu zaměření, protože pomáhá našim občanům, transformovat ji ve standardní příspěvkovou organizaci města,“ vysvětlil starosta Trutnova Ivan Adamec.

Město Trutnov zřizuje čtyři poskytovatele sociálních služeb, všechny v právní formě příspěvkové organizace:

- pobytová služba Domov pro seniory Trutnov (dvě pracoviště s kapacitami 93 a 31 lůžek) - neustále naplněná kapacita
- pobytová služba na přechodnou dobu Most k životu Trutnov (azylový dům pro matky a otce s dětmi s 32 lůžky)
- ambulantní služba Stacionář mezi mosty Trutnov - 3 oddělení: A) pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením s menší mírou pomoci - denní kapacita 35 klientů, B) pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením s větší mírou pomoci - denní kapacita 10 klientů, C) pro osoby nad 55 let s chronickým duševním onemocněním a seniory 65 let - denní kapacita 20 klientů
- terénní Pečovatelská služba Trutnov