Úsilí dobrovolníků proměnilo vojenskou pevnost mezi Trutnovem a Žacléřem ve vyhledávaný turistický cíl. Díky nim mají možnost vydat se do unikátního labyrintu podzemních chodeb, který je dlouhý 3,4 kilometry a směřuje až do hloubky 60 metrů. „Prostě nás to baví,“ tvrdí předseda spolku Stachelberg Pavel Holzknecht. V posledních dvou letech se pohybovala roční návštěvnost mezi 22 a 23 tisíci lidmi. „Podzemí nás překvapovalo hlavně v době našich začátků. Především jeho mohutnost, o které jsme věděli z knížek. Většina našich návštěvníků nám to stále potvrzuje. Je hezké vidět něco na fotografiích nebo ve filmu, ale když to spatříte v reálu a dozvíte se k tomu informace od průvodce, tak některé návštěvníky to vysloveně šokuje,“ říká. Není důvod nevěřit.

Tvrz pro posádku 778 mužů

Stachelberg měl být největší tvrzí československého opevnění a patřit mezi pět největších v Evropě. Na její stavbě pracovalo nepřetržitě ve třech směnách 1500 dělníků. Pro tvrz byla plánováno 11 pěchotních srubů pro posádku 778 mužů. Pevnost zůstala nedokončená, přesto je na ní co obdivovat.

Zatím jediný vchod (a zároveň východ) na pevnosti Stachelberg.
Pevnost Stachelberg se změní v evropský unikát

Dobrovolníci, kteří se o Stachelberg starají ve volném čase, prostředí neustále vylepšují. Předseda spolku považuje za největší stavební akci posledních let vybudování objektu nouzového východu na základové desce pěchotního srubu T-St S 72 a jeho napojení podzemím na současnou prohlídkovou trasu.

„Tato akce nás stála více než 5 milionů korun. Stavbu bychom si nemohli dovolit bez finanční podpory z evropských dotací z projektu Tajemství vojenského podzemí. Poprvé jsme si vyzkoušeli takto velký projekt. V budoucnu se budeme snažit získat dotace na další naše projekty, které by návštěvníkům měly dále rozšiřovat vědomosti o obraně republiky na konci 30. let 20. století,“ vysvětluje.

U Stachelbergu rachotila vojenská technika. Na zemi i ve vzduchu.
U Stachelbergu rachotila vojenská technika. Na zemi i ve vzduchu

Pustili se do repliky výtahu

Novinkou letošní sezony je umístění dvanácti panelů v podzemních prostorách, které návštěvníkům přibližují vznik muzea československého opevnění, vyklízení jedů a nebo zpřístupňovaní podzemních prostor. Vidět jsou také fotografie z nepřístupných prostor, které jsou trvale zničeny. „Panely jsme také doplnili o naučnou stezku na povrchu. Opravili jsme a dokončili překážky u lehkých pevnostních objektů. Před několika týdny jsme se pustili do výroby repliky výtahu v šachtě našeho muzea,“ přibližuje novinky Pavel Holzknecht.

Plánů má spolek Stachelberg ještě hodně. „Chceme se dále rozšiřovat a lidem ukazovat víc a víc. Vše je závislé na několika faktorech: zájmu ze strany návštěvníků, dostatku financí a v neposlední řadě i na naší chuti pracovat,“ říká. Členové spolku jsou dobrovolníci, kteří se Stachelbergu věnují v době svého volna bez nároku na jakoukoliv mzdu. „Rádi bychom mezi námi přivítali nové zájemce. V posledních letech jich je akutní nedostatek,“ přiznává předseda.

V prvorepublikové uniformě.
Pavel Holzknecht, předseda ze Stachelbergu