„Je to zašlý, špinavý a polorozbořený prostor, kde se schází omladina a jiná individua. Procházím kolem jen minimálně do pasáže, ale vždy mám velmi nepříjemný pocit. Samotná tržnice by určitě zasloužila novou dlažbu,“ myslí si Soňa Balcarová z Trutnova.

Prostor tržnice patří městu, na starost ji mají Technické služby Trutnov. Trhovci si místo v letní sezoně pronajímají. Pozemky, které se nachází za trvale umístěnými stánky a zděným objektem, ale patří soukromým vlastníkům. „Nemáme připravený záměr, kterému bychom věřili do budoucna. To je důvod, proč se s tržnicí nic neděje. Spíše čekáme na nápad, který by místo pozvedl,“ přiznává starosta Trutnova Michal Rosa. „Vnímám to jako určitý dluh v centru města, bez debaty s vlastníkem pozemků za tržnicí se ale dál neposuneme,“ dodává.

Pozemek za tržnicí patří pardubické společnosti Damping, která ho využívá jako příjezdovou cestu k Penzionu Pohoda. Přiléhající budovy pasáže jsou ve vlastnictví jiných majitelů. Současná městská tržnice vznikla v 50. letech minulého století. Podle historika Ondřeje Vašaty z Muzea Podkrkonoší v Trutnově byla dříve na jejím místě soukromá zahrada. Tržnice existovala v Trutnově už ve středověku v blízkosti náměstí v horní části pěší zóny, kde byly pekařské a řeznické krámy.

Starosta Trutnova připouští, že tržnice nefunguje úplně ideálně. Vybudovat novou tržnici v situaci, kdy není využívaná a navštěvovaná ve větší míře, podle něj nedává smysl. „V minulosti proběhlo několik pokusů o její oživení. Žádný z nich nebyl úspěšný. Zatím nepřišel nápad, jak lidi přilákat, aby tam tržnice mohla zůstat. Na druhou stranu rozhodnout se, že tržnici zrušíme a uděláme z ní parčík, což by bylo relativně jednoduché řešení, zavírá jakékoliv možnosti do budoucna. Je to velmi cenné místo v centru Trutnova,“ přemítá Michal Rosa.

Lidé více využívají farmářské trhy v Poříčí, které tam provozuje ve svém areálu vždy od jara trutnovská zemědělská společnost Farmers, nebo stánkový prodej na Zelené Louce v Horním Starém Městě. Zájem a frekvence návštěvníků jsou tam mnohonásobně vyšší než na tržnici uprostřed města, která je autem hůře dostupná.

Starosta Trutnova se nicméně nevzdává myšlenky, jak vylepšit stav městské tržnice, o to víc po nedávné výrazné rekonstrukci pěší zóny v centru města. „Často tam chodím, na tržnici se dívám a přemýšlím o její situaci. Zatím ale nemáme žádný záměr, kterému bychom věřili, že místo oživí,“ říká Michal Rosa.

Trutnov měl tržnici už ve středověku

Současná městská tržnice vznikla v 50. letech minulého století. Podle historika Ondřeje Vašaty z Muzea Podkrkonoší v Trutnově byla dříve na jejím místě soukromá zahrada.

„Tržnice, nebo prostor, kde se trhy odehrávaly, byly součástí města už od nepaměti, Málokdo ví, že první dvě tržnice se nacházely v centru nedaleko od té současné, v prostoru školy u pošty, na místě dnešní vývěsky města u radnice. Byl tam krytý prostor pro pekařské a řeznické krámy. Tam se ve středověku a raném novověku shromažďovaly stánky s pečivem a masem, kam lidé chodili nakupovat,“ přibližuje Ondřej Vašata historii trutnovských trhů, která sahá do 15. a 16. století.

V pozdějších letech se trhy odehrávaly také na náměstí, v případě nepříznivého počasí v podloubí. V 19. století probíhaly trhy na místě dnešního městského úřadu.

„Za první republiky už chtělo vedení města situaci řešit a vybudovat tržnici, kterou už měla řada měst. Plánovalo, že ji postaví nedaleko dnešní, v prostoru Malého náměstí (u Obchodní akademie). Tam měla vzniknout tržnice s krytou halou. K tomu ale nedošlo, stály tam domy,“ popisuje historik. Situace se znovu začala řešit po druhé světové válce. Volba padla na místo, které slouží dosud. Tehdy tam bývala honosná zahrada ohraničená cihlovou zdí. Vedle se nacházely nízké roubenky a zapáchající mlýnský náhon.

„Velká zahrada stála na místě dnešní tržnice dlouhá léta, další byla například na místě dnešního Uffa. Do budoucna ale bylo neúnosné mít v centru města takhle velkou zahradu. Plot byl zbourán v roce 1949 a poté vznikla tržnice,“ doplňuje Ondřej Vašata historické informace k trutnovské tržnici.