Trutnov hořel 27. května 1861. Oheň vyšel toho dne po 17. hodině ze stájí domu čp. 61 v dnešní Bulharské ulici, kde nyní sídlí jídelna Bela, kvůli neopatrnosti podnapilého nádeníka.

"Kvůli větru se požár rychle rozšířil, k čemuž přispěla převažující spalná střešní krytina, jíž byly dřevěné šindele. Převážná většina vyhořelých domů byla ve Vnitřním Městě. Vyhořel též kostel, děkanství, radnice, okresní a celní úřad či horní pivovar, který stával ve Školní ulici," popisuje ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.

Katastrofa vzbudila vlnu solidarity nejen v českých zemích, ale i v dalších částech Evropy, včetně Anglie či Irska. Dary finanční i hmotné pomoci posílali jednotlivci, firmy, města i obce. Celkem se sešlo přes 90 000 zlatých. Například císař František Josef I. věnoval Trutnovským 4000 zlatých. "Díky tomu se podařilo město brzy obnovit. Trutnov získal modernější tvář, včetně novogotické radnice na náměstí," přibližuje Málek.

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově u příležitosti 160. výročí od požáru připravilo výstavku exponátů ze své sbírky, které tuto zásadní událost přibližují. Jedná se především o několik dobových obrazů, zachycujících samotný požár i apokalyptický pohled na vyhořelé město. Zajímavostí je například obraz od malíře Petera Russe znázorňující požárem zničené kostelní zvony. Výstavka potrvá v muzejním atriu od čtvrtka 27. do neděle 30. května.