Sjelo se na něj bezmála devadesát kapel a tisíce fanoušků ze všech koutů světa, včetně zakladatelů death metalu z Kalifornie, kteří budou hrát v Česku vůbec poprvé nebo pěti japonských kapel. „Bojiště je skvělé místo a my tady chceme dělat nejlepší festival na světě. V Trutnově budeme určitě pokračovat,“ zdůrazňuje hlavní organizátor Miloslav Čurby Urbanec žijící v Bukovce na Pardubicku.

Letošní ročník bude pro něj speciální. Obscene Extreme slaví 25 let a jeho zakladatel druhý den festivalu 50. narozeniny. „Bude to neskutečná oslava. Máme výborné ohlasy na letošní kapely. Na jednom festivalovém pódiu jich budeme mít nejvíc v dějinách - 84. Na moje narozeniny 4. července jich bude hrát 25 v jeden den od desíti ráno do tří v noci. To bude mazec. Bude to mimořádný ročník i díky perfektní návštěvnosti. Emoce budou silné. Zatlačíme slzu,“ říká fanatický fanoušek metalové hudby a fotbalové Argentiny.

Jak oslavíte jubileum kromě hudby?
Nijak. Oslavím to tak, že budu kroužit po areálu s dvouměsíčním vnukem v kočárku.

Žádný alkohol?
Nepiju od svých třiadvaceti, kdy jsem skončil kvůli alkoholu v nemocnici. V devadesátkách to byla velká divočina. Od té doby žiju druhý život. Takže je mi 27, proto mám tolik energie. Maso nejím od osmnácti, jsem vegan.

Jaký je zájem o letošní ročník?
O 80-90 procent vyšší než minulý rok, takže je to hodně velký nárůst. Do Trutnova přijedou tisíce lidí z celého světa - z Brazílie, Mexika, Austrálie, Nového Zélandu. Zahraničních fanoušků bude zhruba 80 procent. Ale i dvacet procent Čechů a Slováků je pro Obscene Extreme strašně důležitých.

Co podle vás láká tolik cizinců do Trutnova?
To je úplně jednoduché. Něco takového nikde jinde neexistuje.

Kdo bude patřit mezi největší hvězdy?
Určitě americká death metalová kapela Autopsy z Kalifornie. Jejich bubeník Chris Reifert byl u začátků death metalu, je to jeden z průkopníků. To je opravdu něco výjimečného, že budeme mít na Bojišti takovou legendu. Je to úžasná kapela, která nikdy nehrála ve východní, ani střední Evropě.

Přijede i pět japonských kapel. Jsou Japonci dobří metalisté?
Japonské kapely jsou neuvěřitelné. Některé už u nás hrály. Třeba Kandarivas mají dokonce japonské nástroje, takže míchají extrémní muziku s jejich kulturou a je to úžasné. Ti opravdu hrají úplně nepřekonatelně.

Nějaká další exotická země?
Píšou mi kapely z neuvěřitelných zemí. Jsem v kontaktu s trash metalovou kapelou z Bangladéše, chtěl bych je pozvat příští rok. Zahraniční kapely festival obohatí, přinesou sem úplně jinou kulturu.

Vstupenka na celý festival stojí na místě 4500 Kč. To není zrovna málo.
To je koncová cena, v předprodeji byl lístek za 3300 Kč. Náklady nepředstavitelně vyrostly. Zvýšit cenu vstupenek mě mrzí kvůli fanouškům vždycky. Vždyť první festival stál 300 korun. Na druhou stranu cena určuje nezávislost festivalu. My nikde neklečíme na kolenou, nikde nenatahujeme ruku a neříkáme: dejte nám peníze, my pak budeme dělat nezávislou kulturu. To je totálně absurdní. Jsem rád, že to lidi takhle chápou, a že nás podporují. Vědí, že tenhle festival stojí na nich, protože to zaplatí všechno oni.

Je těžké uřídit tak velkou masu rozjetých fanoušků, aby se v té divočině nic nestalo?
To je základ. Nechceme, aby se něco stalo. Máme tady samozřejmě lékařské zabezpečení, záchranku, velice dobře spolupracujeme s trutnovskou nemocnicí. Za ty roky jsme si fanoušky vychovali a oni vychovali nás. Důvěřujeme si. Nemáme tady ani sekuriťáky. Všechny tyhle prvky podle mě kazí festival, že se cítíš víc jako ve vězení než svobodný. Mně se strašně líbí myšlenka Woodstocku. Tak začaly totiž festivaly. Dneska už jsou akce obrovsky svázané, že častokrát není vlastně prostor pro zábavu samotnou. Zatímco my se přijedeme na Bojiště opravdu vyřádit - v dobrém smyslu slova.

Pomyslel jste si před pětadvaceti lety, když jste začínali s festivalem a kapely hrály na valníku, že to dotáhnete až na takovou úroveň?
Nikdy. Vždycky jsem ale věděl, že bychom chtěli udělat dobrý festival. Teď je naší ambicí dělat nejlepší festival na světě.

Vyhovuje vám Bojiště?
Skvěle. To je úžasný areál. Vypadá to, že se bude rozvíjet. Na to jsme čekali desítky let. Bojiště se pomalu drolilo a rozpadalo, teď jsou nové lavičky a chystá se velký projekt rekonstrukce kanceláří a budovy skleníku. Areál půjde hodně nahoru. Problém je akorát s parkováním, když přijede tolik kapel a fanoušků. Bojiště není letiště, kde se dá prostor natáhnout.

Počítáte s tím, že budete dál v Trutnově pokračovat?
Určitě. V Trutnově je to skvělé. Máme ohlášený termín ročníku 2025, už tři měsíce na něm pracujeme. Máme domluvené kapely, ale zatím jsem je neohlásil. Počkáme až po letošním festivalu, samozřejmě. Ale taky to vypadá dobře.

Jak došlo k tomu, že nejíte maso?
Paul McCartney jako dlouholetý vegetarián to kdysi řekl výstižně. Kdyby masokombináty měly skleněné zdi, tak nikdo nejí maso. Já s tím začal koketovat díky kapelám jako Napalm Death. Říkal jsem si, sakra, proč to tihle chlapi dělají? Jaký mají důvod? Jednu noc jsem se díval na dokumenty o jatkách. Udělalo se mi mdlo a ráno jsem si řekl, že už nikdy nesním maso. Od té doby to trvá.

A s alkoholem to bylo jak?
Od třinácti jsem těžce pil, byla to jedna párty za druhou. Trvalo to deset let. Moc si z toho období nepamatuju. Mám maturitu a nevím, jak jsem ji dělal. Byla to velká divočina v devadesátkách. Dneska mají děti v ruce mobily, dají si dvě piva a myslí si, jaký jsou to rebelové. U mě to došlo tak daleko, že mě brácha musel ve 23 letech odvézt do nemocnice. Doktoři mi dali nějaký drijáky a řekli, že když na ně budu pít alkohol, tak umřu. Tím mě vyděsili. Přestal jsem pít, zapomněl na všechny kamarády z mokrý čtvrti v Dolanech u Pardubic. Většina z nich je mrtvých. Jeden se udusil zvratkama, další se zbláznil. Jiný se střelil pistolí na prase do hlavy, ale přežil. To jsou šílené příběhy. Od té doby, od třiadvaceti, vlastně žiju druhý život. Takže je mi 27, proto mám tolik energie.