Získal Kulturní cenu města Trutnova za rok 2011 za celoživotní práci v oblasti historie a letos v říjnu cenu Świdnický Gryf jako Osobnost česko-polského příhraničí. Ještě před dvěma týdny vystoupil v Pilníkově s krátkou, poutavou přednáškou o nejstarším období města při setkání občanů a představení studie o změnách v centru Pilníkova.

Vladimír Wolf v loňském roce obdržel pamětní medaili od hejtmana Královéhradeckého kraje za pedagogickou práci a vědeckou a popularizační činnost v oblasti archeologie a historie. Zasvětil svou odbornou dráhu poznávání Královéhradeckého kraje, který vždy stavěl na přední místo své pozornosti jak při samotném historickém výzkumu, tak při soustavné a neúnavné popularizaci poznatků historických věd směrem k veřejnosti. Vedle své tvůrčí a pedagogické činnosti zastával i posty ve vedení vysokoškolských institucí.

Pro Trutnov získal pracoviště Fakulty veřejných politik Slezské univerzity, bakalářský obor Veřejná správa a regionální politika. Za práci ve vedoucích akademických funkcích byl v roce 2005 oceněn pamětní medailí a za rozvoj Fakulty veřejných politik Slezské univerzity mu byla udělena v roce 2013 Stříbrná medaile.

Za více než čtyřicetileté působení ve prospěch kulturního rozvoje města Trutnova a poznávání jeho historie dostal v roce 2007 Čestné uznání městské rady Trutnova. V Trutnově byl po sametové revoluci představitelem Občanského fóra. Vydal publikaci Čas změny o působení trutnovského Občanského fóra.

Ve své vědecké a publikační činnosti se věnoval hlavně historii Trutnovska. Úzce spolupracoval s Krkonošským deníkem i jeho předchůdci, Krkonošskými novinami a Krkonošskou pravdou.

Byl předsedou české části Kladské komise historiků a členem komise pro historickou geografii při Historickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1996 vydali historici dvanáct svazků Kladského sborníku a sedm jeho suplement s více jak pěti tisíci stránkami. Organizoval řadu setkání regionálních historiků.

Vladimír Wolf po maturitě na jaroměřském gymnáziu v roce 1959 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor historie–čeština. Mezi lety 1965 až 1970 pracoval jako historik jako v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Za normalizace musel pro své politické názory odejít, živil se jako brigádník-kopáč Archeologického ústavu ČSAV, později jako podnikový archivář Texlen v Trutnově a náměstek pro personální a sociální práci. Po roce 1989 působil v městském zastupitelstvu Trutnova.

V roce 1991 se stal vysokoškolským pedagogem na Univerzitě Hradec Králové, od roku 1993 byl docentem, od roku 2000 profesorem. Na vysoké škole v Hradci Králové vedl Ústav historických věd, v letech 1996-1999 byl proděkanem, v letech 1999-2005 děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Čest jeho památce.