Vyznavači agresivního, nejtvrdšího hudebního stylu grindcoru se můžou vyřádit před pódiem i na něm, kde mají povoleno strávit maximálně pět sekund a pak se vrhnout mezi les rukou v rozburáceném hledišti. Mají příležitost si na speciálním suspension workshopu vyzkoušet, jaké to je, když vám propíchnou kůži ocelovým hákem a pověsí vás za něj do výšky. Nebo se nechat zmrskat koženým bičem. Na holou, před natěšeným davem.

Tuhle disciplínu si vyzkoušel Petr Valenta. Trutnovák, který zažívá atmosféru festivalu Obscene Extreme poprvé. „Tahle zábava mě hodně baví. Když je dobrý kolektiv, tak chci udělat co nejvíc proto, aby se bavil,“ říkal poté, co si vychutnal aplaus obecenstva a rozšlehanou zadnici ukryl do trenýrek. „Nic podobného jsem dosud nezažil,“ přiznal mladý Trutnovák. Přesto se nenechal dlouho pobízet. „Byl jsem první, který do toho šel. Lidi se musí vyhecovat, aby byla zábava. Nejsme tady od toho, abychom se jenom pozdravili,“ objasnil svůj přístup. Společně s odvážnou lékárnicí Markétou vydržel nejvíc.

Trutnovák Petr Valenta vydržel ze všech nejvíc.Zdroj: Deník/ Michal Fanta

Škála nástrojů stoupala, modřiny přibývaly. Na zadní části svého těla se nechal podepsat koženou plácačkou, dřevěnou rákoskou, velkým dostihovým bičíkem i řemenem. Dobrovolný výprask mu naložil Arnošt Rybín, který popsal pestrý arzenál pomůcek: „Kožené plácačky, ty jsou na takové ty lechtivé domácí hrátky, vanilky v uvozovkách. Tenká a tlustá rákoska, ta už docela kouše. Pak jsem tady měl klasický otcovský řemen a dostihový bič, kterým žokejové drezúrují koně. Ten už zabolí, jen když sviští vzduchem. To byla letos inovace.“

Před každým nářezem postříkal rákosky a biče dezinfekcí. „Je to z hygienických důvodů. Přeci jenom modřiny praskají a objevuje se krev,“ vysvětlil. Čím více se bičování prodlužovalo, tím větší nadšení u přihlížejících vyvolalo. „Jsou to oblíbené, osvědčené soutěže. Jízda v popelnicích, rákosky, pojídání chilli, pití slané vody jsou disciplíny, které fungují a zabírají. Lidi mají rádi, když někdo trpí,“ řekl Arnošt Rybín, který si na soutěž v bičování přizval specialistu z pražské BDSM komunity Písklata.

„Pokud bych měl zhodnotit, jaká to byla bolest na stupnici od jedné do deseti, tak bych řekl sedm-osm,“ odpovídal Petr Valenta na dotaz, jak moc trpěl. A pokud tedy měl rezervu, proč nezašel ještě dál? „Šlo by to, ale ještě bych se rád během festivalu posadil. Nějaké pivko a dobrá zábava to snad spraví,“ měl jasno. Obscene Extreme si užívá. „Festival není konfliktní, všichni tady jsou v pohodě, naprosto fajn a slušní. Je to prostě o něčem jiném.“

Trutnovský festival je prošpikovaný extrémy. Stačí se podívat, v jakých maskách chodí jeho fanoušci. Nicméně je potřeba dokreslit jeho obrázek i z druhé strany. Obscene Extreme, to je totiž také výstava fotografií, veganská ulička plná zdravého jídla, šicí dílna, ekologická výzva fanouškům o odvoz vlastních odpadků kvůli ochraně přírody nebo charitativní příspěvky Lékařům bez hranic. Tihle šílenci je loni podpořili 124 tisíci korunami a za šest let probíhající spolupráce celkovou částkou 606 726 Kč.

Dvacátý ročník hudebního festivalu Obscene Extreme.
Krvavá jelita uvedla šílence do říše extrémů a obscénností