Deváťáky čekají přijímací zkoušky 12. a 15. dubna, proto finišují s přípravami. Kateřina Dreveniaková z 9. A v Mladých Bukách chodí každé úterý v sedm hodin ráno na přípravné kurzy z českého jazyka. „Procvičujeme si úlohy na přijímačky,“ říká mladá dívka. Přihlášky si podala na zdravotnické lyceum v Hradci Králové, zdravotnickou školu v Trutnově a zemědělskou akademii v Hořicích. Profese, která ji láká, poněkud překvapí. „Chtěla bych se věnovat patologii. Proto bych se chtěla dostat na medicínu. Pitvat lidské tělo by mně nevadilo, nijak se to mnou nehne,“ tvrdí Kateřina.

To její spolužák z Mladých Buků Kristián Suchánek plánuje, že si jednou založí cestovní kancelář. Proto směřoval přihlášky na cestovní ruch do Náchoda, soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové a obchodní akademii do Jičína. Ví, jak je důležité dobře ovládat češtinu. „Průběžně si ji cvičím na testech Cermatu, přípravě na přijímačky se věnuji třikrát týdně. Od začátku školního roku se moje výsledky zlepšily. Myslím, že čeština mi jde celkem slušně, ve škole to mám na pokraji jedničky a dvojky,“ prozrazuje Kristián.

Bez motivace a drilu by to nešlo

Podle učitelky českého jazyka v Mladých Bukách Moniky Hofmannové převažovali v posledních letech v devátých třídách chlapci, kteří se nejčastěji hlásili na různé obory průmyslovky v Trutnově a lesnické školy v Trutnově. Děvčata se nejvíce hlásila na obchodní akademii v Trutnově, SPŠ v Nové Pace, zdrávku v Trutnově a cestovní ruch ve Dvoře Králové nad Labem.

„Z mého pohledu je nejdůležitějším faktorem úspěšnosti individuální přístup k žákům při jejich přípravě na přijímací zkoušky, menší počet žáků ve třídě a v neposlední řadě i jakýsi dril, tedy neustálé opakovaní typových úloh a systematičnost v celkové přípravě,“ snaží se Monika Hofmannová vysvětlit, v čem tkví základy úspěšnosti u přijímacích zkoušek na střední školy. V nich jsou Mladé Buky nejúspěšnější na Trutnovsku za posledních pět let.

Žádný univerzální recept na přípravu k přijímacím zkouškám nemá. „Jedná se o tvrdou práci pedagoga, ale v první řadě samotných žáků, kteří musí být vhodně motivováni k tomu, aby se pro ně dosažení tohoto cíle stalo prioritou.“ Za důležitou považuje roli rodičů, se kterými v rámci přípravy často spolupracuje a pravidelně informuje o průběhu přípravy. Monika Hofmannová vyučuje češtinu 25 let, na druhém stupni základní školy v Mladých Bukách je jedinou učitelkou mateřského jazyka.

To vnímá v určitém ohledu i jako výhodu. Po celou dobu výuky, už od šesté třídy, může žáky upozorňovat na učivo, které se v přijímačkách objevuje.

Jako v televizním kvízu

Velkou výhodou je rovněž menší počet žáků ve třídě. V 9. A jich je dvanáct. Může tak rozdělit žáky do dvou šestičlenných skupin jako při páteční hodině, když se zabývají příklady vět s příslovečným určením. Jakmile se každý z deváťáků vrátí do své lavice, musí se sám poprat s jedním z úkolů, který ho může potkat během přijímacích zkoušek. V textu o žních musí vyhledat chyby, které tam autoři záměrně ponechali. Žáci bystře odhalí, že ve slovech náramě, na návsy, do sípek, vinnice jsou hrubky. Pookřejí, když učitelka na tabuli promítne přes notebook test, ve kterém žáci musí správně určit druhy vedlejších vět. Například u věty Je hloupý, až to bučí. Zelená fajfka znamená, že to byla vedlejší věta příslovečná měrová. Připomíná to televizní kvíz. Na výběr je z 21 otázek, u každé nabízí grafika tři možnosti. Někomu stačí jedna odpověď, jiný se trefí až napotřetí.

„Moderní metody a technologie využívám v maximální možné míře. Současní žáci si cení rozmanitosti výukových metod. Líbí se jim, když každá hodina je tak trochu jiná, originální,“ potvrzuje Monika Hofmannová.

K čemu mi bude čeština?

Dotazy, k čemu mi bude čeština v praktickém životě, se objevují ve škole poměrně často. „Mojí obvyklou odpovědí na tuto otázku je, že každý by měl kvalitně ovládat svůj mateřský jazyk, znát pravopis a minimálně vědět, kolik máme slovních druhů. Nikdy neříkám, že veškeré získané informace využijí v praxi, ale že minimálně v tomto momentu jim to pomůže úspěšně zvládnout přijímačky,“ vysvětluje.

Kristián Suchánek přiznává, že se vždycky najde látka, která mu nejde, ale obvykle si s tím nakonec dokáže poradit. „Většinou mi hodiny něco doopravdy dají, vezmu si to k srdci a látce lépe rozumím.“

V rámci přípravy na přijímací zkoušky mají žáci oproti normálnímu vyučování o hodinu českého jazyka v týdnu navíc. Od října mají pravidelně možnost chodit na dobrovolnou přípravu, což je další hodina českého jazyka v týdnu navíc.

„Na těchto hodinách mám prostor budoucím studentům podrobněji dovysvětlit potřebnou látku. Co vnímám jako velmi důležité, je i nácvik zápisu správných odpovědí do záznamového archu. Pro žáky se tak zápis odpovědí stane rutinní záležitostí, žáci tak maximálně eliminují případný stres, dokonale tedy znají prostředí přijímací zkoušky, a to do posledního detailu,“ popisuje Monika Hofmannová.

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách českého jazyka se žákům ZŠ Mladé Buky u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou v komunikaci a slohu (zvládlo je v průměru 84,5 % žáků). „Je to dáno především tím, že při hodinách slohu a literatury často pracujeme s takzvaným porozuměním textu a různými dalšími úkoly. Žáky nutím, aby se zamýšleli nad obsahem toho, co čtou a dále na to, aby uměli rychle vyhledávat potřebné informace,“ uvažuje nad daty Deníku mladobucká češtinářka.

Naopak problémy žákům dělají otázky na tvarosloví (41 %) a pravopis (46 %). Dalším problémem jsou ustálená slovní spojení - přísloví, rčení, která se v současné běžné mluvě používají jen zřídka. Asi nejmenší problém žákům činí větná skladba a orientace v textu. „Tyto věci se dají s žáky poměrně jednoduše nacvičit,“ dodává Monika Hofmannová. V tvarosloví je podle ní úspěšnost nejmenší zejména proto, že se jedná o komplex učiva celého druhého stupně a poměrně široké spektrum znalostí, které musí ovládat.

Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších.

play_fill

Tohle jsou základní školy Trutnovska, jejichž žáci nejlépe zvládají přijímačky

Krkonoše