Turisté si rozdělali oheň v Černém sedle nad Martinovou boudou. Navíc zatopili tyčemi Horské služby, které slouží v zimě pro orientaci v terénu. "Všichni sledujeme, co se děje v Českém Švýcarsku a u nás na hřebenech v Černém sedle nad Martinovkou si v noci nějací pitomci rozdělali oheň. Otevřený oheň! A jelikož je tam dřeva málo, tak k tomu použili tyče, které tam má Horská služba jako zimní značení," informovala o případu Správa Krkonošského národního parku.

Vedle ohniště se válela v trávě odhozená plastová lahev polské značky. "Ráno to sotva zalili, možná vodou z lahve, kterou jsme nalezli poblíž. Nebýt pracovní cesty kolegy z Horské služby, který ještě teplé ohniště nalezl, nahlásil a našeho strážce, který jej přinesenou vodou dohasil, tak jsme také mohli Českému Švýcarsku směle konkurovat. Lidi, prosím vás, přemýšlejte," uvedli ochránci přírody.

close U ohniště ležela pohozená plastová lahev. info Zdroj: Správa KRNAP zoom_in U ohniště ležela pohozená plastová lahev.

Podle lesního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny platí zákaz kouření v lese, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně v lese či ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa, rozdělávání a udržování otevřeného ohně ve volné přírodě, táboření v lese a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa, odhazování hořících nebo doutnajících předmětů a spalování odpadů a dalších hořlavých látek na volném prostranství či jejich hromadění v blízkosti lesních porostů a polí.

"Než kohokoliv napadne si zapálit cigaretu nebo rozdělat oheň, měl by si srovnat v hlavě to, zda je ochoten a schopen do konce života žít s tím, že se kvůli němu těžce zranil nebo dokonce zemřel hasič," poznamenal v pondělí Tomáš Salov, mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko, kde stovky hasičů bojují od neděle s rozsáhlými požáry.

"V posledních letech se častěji než v minulosti u nejrůznějších pomníků a božích muk, včetně těch daleko od obydlených míst, objevují svíčky. Jsou mnohdy pokroucené se stopami hoření plastového obalu. Zejména v tyto suché dny je obrovské riziko, že od svíčky chytne tráva a od ní les," upozornil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "Se vší vážností proto apeluji na všechny, aby od této praxe, která konec konců představuje porušení lesního zákona, upustili a svíčky do přírody vůbec nenosili," zdůraznil.

Zvýšené riziko vzniku požáru existuje nejen v lesích, ale i na loukách či třeba na smilkových trávnících krkonošské tundry.

"Zesílenou pozornost požárním rizikům pochopitelně v současné době věnují také naši strážci a lesníci v terénu. Žádáme přesto zároveň návštěvníky, aby si všímali svého okolí a hlásili jakýkoli zárodek možného požáru, kterého by si na svých cestách v Krkonoších všimli, a to nejlépe přímo hasičům na nouzovou telefonní linku 150 nebo linku integrovaného záchranného systému 112, případně na pohotovostní telefonní číslo Správy KRNAP 737 211 113," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V Krkonoších ve volné přírodě zasáhl poslední velký požár v roce 2018 alpínskou louku u Labské boudy. Na ploše asi 30 hektarů hořely porosty kleče, zakrslých smrků, smilky tuhé, borůvčí a rašeliniště.

Příčinou byla zřejmě něčí nedbalost. "S lesním požárem máme zkušenosti také na Harrachovsku, kde hořel les na Plešivci. Všichni vidíme, jaké je v posledních letech sucho, a přesto se najdou lidé, kteří klidně zapálí svíčku v kalíšku a nechají ji hořet u křížku nebo božích muk. Pak stačí trocha větru a neštěstí je na světě," připomněl Böhnisch.

Ve spolupráci s hasiči pravidelně probíhají na území Krkonošského národního parku cvičení. Letos v květnu trénovali hasiči zásah při simulovaném lesním požáru v Poniklé v těžko dostupném terénu nad údolím Jizery.