O víkendu během slavnostního otevření rozhledny si jejích 97 schodů kvůli kruhovému výhledu vyšlapaly stovky lidí. „Hledali jsme cestu jak zpřístupnit tuto lokalitu dalším turistům. Vratislavice, magistrát města Liberce i kraj nám vyšly vstříc a rozhlednu zafinancovaly,“ řekl Jaroslav Cvrček, starosta obce Rádlo, na jejíž hranici rozhledna stojí.

Nápad starý 200 let

A kdo přišel s nápadem rozhlednu postavit? Přestože tato myšlenka vzešla od představitelů dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Císařský kámen a starosty obce Rádlo Jaroslava Cvrčka, původní myšlenka postavit rozhlednu na Černostudničním hřbetu s nadmořskou výškou 637 metrů je přes dvě stě let stará.

Josef II., habsburský císař, totiž inicioval výstavbu pozorovatelny již v roce 1779, kdy ocenil vhodnou strategickou polohu místa a navrhl zde vybudovat pevnost. Návrh byl ovšem v kruzích vojenských odborníků zamítnut. Návštěvu císaře Josefa II. dodnes připomíná pamětní mramorová deska na nedalekém vrcholovém kameni, která zde byla umístěna při stoletém výročí císařovy návštěvy v roce 1878.

20 metrů je limit

V dubnu začala napůl Libereckou a napůl Rádelskou rozhlednu stavět společnost Taxus a podle majitele firmy Petra Bláhy má rozhledna životnost deset až dvanáct let. „Rozhledna je ze dřeva spojeného ocelovými styčníky. To znamená, že jednotlivé dřevěné prvky jsou v místech spojů přerušeny, což umožňuje jejich výměnu do budoucna,“ vysvětlil Petr Bláha.

Firma na výstavbu rozhledny použila osmnáct metrů krychlových betonu, 1,6 tuny žárově pozinkované oceli a 32 metrů čtverečných dřevěné hmoty. Někteří návštěvníci se v sobotu podivili nad výškou rozhledny vzhledem k vzrostlým stromům. „Výška byla dána podmínkami letového provozu. Dvacet metrů je limit, do kterého se nemusí stavba označovat signálními světly, jejichž instalace by prodražovala stavbu i údržbu. Pokud by stromy rozhlednu přerostly a bránily by výhledu, slíbily Lesy ČR jejich zkrácení či vykácení,“ podotkl Bláha.