Téměř padesátka středních škol, učňovských zařízení, ale i výrobních podniků tu minulý týden prezentovala možnosti studia i zaměstnání. Ředitelka pořádající školy Milena Lednejová konstatovala, že v nabídce převažují strojírenské firmy z Turnova, Mnichova Hradiště a okolí.

Roste zájem 
dětí a rodičů
„Žáci a hlavně rodiče se zastavují u stánků firem a jsou rádi, že po vystudování technických oborů pak budou mít uplatnění ve zdejších firmách," upozornila ředitelka Lednejová. Přelom v zájmu o technické obory podle ní nastal ve chvíli, kdy opět začal rozvoj průmyslu v této oblasti a všechny podniky zaznamenaly nedostatek kvalifikované pracovní síly. Například na Turnovsku to jsou Sklostroj, Kamax, Šroubárna, Vyva-Plast i některé další, které se zabývají technickou a strojírenskou výrobou.

Taťána Kohoutová za Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště v Semilech, řekla, že třeba kvalifikovaní mladí lidé tu v dělnických profesích začínají mít vyšší výdělky než jejich středoškolští vrstevníci a navíc mají i větší jistotu zaměstnání.

„Například u obráběčů kovů a optiků se nám daří zajistit stipendia, což je pro mládež v učení zajímavou motivací. V prvním ročníku tak mohou měsíčně získat 250 korun, v druhém 300 a třetím 500, dále pak i prospěchový příspěvek, který je až několik tisíc korun za rok," vypočítala Taťána Kohoutová.
Spolupráci s vedením turnovské školy při pořádání každoroční burzy označila za bezvadnou, podobně ji hodnotili i zástupci SPŠ z Mladé Boleslavi.
„Pochopitelně, že se účastníme podobné burzy u nás doma, ale tam máme prostory mnohem stísněnější a tady máme veškerý komfort, co se týká možnosti své prezentace a veškerého zázemí. Prostě sem jezdíme rádi," chválili průmyslováci akci.

Situaci ovlivnil 
profesní nesoulad
Vztahy mezi budoucími studenty, jejich rodiči, vedením podniků i semilské pobočky úřadu práce Taťána Kohoutová přiblížila podrobněji. Podle ní se porevoluční zájem o manažerské pozice měnil jen zvolna. To vše nejvíce ovlivnil profesní nesoulad mezi školní výchovou a požadavky technických profesí. „Například výuku nástrojařů, které firmy požadují, vůbec nemáme v osnovách," posteskla si. Navíc skutečné odborníky, kteří by nové adepty připravili, by dnes už prý sháněli a zaplatili jen těžko.

Rodiče mají jiné představy
Dalším problémem jsou rodiče. „Ti často nutí děti, které mají na základních školách trojky i čtyřky, do maturitních oborů. Přitom si neuvědomují, že profesní odborník se podle zájmu obchodování naučí, ale obchodníka či manažera bez odborného základu kdekdo obelstí a důsledky pak mohou být veliké," soudí Kohoutová. Podobné zkušenosti má i Miloslav Melich z turnovské Šroubárny.

„Dříve tátové doma ledacos kutili v dílnách a jejich děti přitom získávaly manuální zručnost. Dnes se všichni mladí hrbí u počítačů a sáhnout v podstatě neumějí na nic. K manuální práci nezískali žádný vztah," konstatovala Taťána Kohoutová.

Na závěr pro Deník uvedla, že v regionu se pozvolna mění k lepšímu zájem o výuku strojírenských oborů a to se postupně odráží i na poklesu nezaměstnanosti. Dlouholetou angažovanost turnovské školy při pořádání těchto burz společně se zástupci hostujících škol a podniků Kohoutová pochválila.   Otakar Grund