Dvacet let po rozpadu Československa se pro děti stává slovenština úplně cizím jazykem. Slovenštině ještě sice rozumějí, nejsou však příliš ochotné číst v ní, ani sledovat televizi.
„Anglicky psané knihy se půjčují velice často. Ale slovenské? To ne, slovenština je už pro čtenáře vzdálený jazyk," potvrdila ředitelka Městské knihovny Trutnov Jaroslava Maršíková. Trutnovská knihovna nabízí k vypůjčení přes 73 tisíc titulů. Slovenských je 424 z nich. Nejen děti, ale i dospělí o ně mají zájem jen několikrát za celý rok.
Nové knihy nemají
„Kromě děl slovenských klasiků máme zejména odbornou literaturu či mapy. Nové knihy ve slovenštině už nepořizujeme, naše nejnovější je z roku 1992," uvedla Maršíková.
Zahraniční literatura, což je právě i ta slovenská, je pro knihovnu nedostatkové zboží. Její fond tak o nový titul ve slovenštině může obohatit jen samotný čtenář, který knihovně svou knihu věnuje.
„Slovensky umím číst, když některému slovu občas nerozumím, tak si ho domyslím podle zbytku věty. Ale čtu pomaleji a musím se na to více soustředit, a to mě nebaví," popsala desetiletá Klára Benešová z Trutnova.
Slovenština odradí
Podobný přístup mají děti i ke slovenským pořadům. Když si můžou vybrat, ze slovenského kanálu raději přepnou. „Mamka se ráda dívá na slovenské pohádky, které zná z dětství. Mně se slovenština líbí, když ji slyším. Ale slovenskou televizi sleduji nerad," uvedl dvanáctiletý Ondřej Chadima ze Dvora Králové.
„Koukal jsem se jen na zahraniční pohádku, kterou jsem v české televizi propásl. Protože jsem příběh už dobře znal, slovenština mi nevadila. Někdy mě rozdíl ve slovenském překladu i pobavil," dodal Chadima.
(svp)
