Tragická událost se stala v červnu loňského roku poblíž železničního přejezdu v ulici Maxe Malého v Hradci Králové – Plácky. Čtyřicetiletý muž zde dobrovolně ukončil svůj život. V srpnu skočil v krajské metropoli pod osobní vlak celostátně hledaný muž. V říjnu na železniční trati mezi Vrchlabím a Kunčicemi na Trutnovsku vlak srazil osmačtyřicetiletého muže, který na místě zemřel.

Zdá se, že sebevrazi v Královéhradeckém kraji volí k odchodu z tohoto světa usmrcení vlakem. Opak je ovšem pravdou, protože „skokanů“ bylo pouze pět. Nejčastějším způsobem provedení sebevraždy je oběšení. Čtyřicet sedm lidí z celkových 81 sebevrahů zvolilo právě provaz či jiný nástroj pro oběšení. Jedenáct mužů se zastřelilo a pět si podřezalo žíly. Ženy mimo oběšení volí smrt pomocí různých léků.

„Nejčastějším motivem bylo fyzické onemocnění či psychické nebo existenční problémy. Z náboženského nebo politického motivu nebyla spáchána ani jedna sebevražda,“ uvedla Iva Kormošová 
z Preventivně informačního oddělení královéhradeckých policistů.

Svůj život se nejčastěji rozhodli ukončit lidé ve věku mezi padesáti a šedesáti léty. „Sebevraždu dítěte nebo mladistvého jsme v loňském roce nezaznamenali,“ zdůraznila Iva Kormošová.

Černým měsícem byl leden. Zemřelo jedenáct mužů a dvě ženy, v dubnu spáchalo sebevraždu jedenáct mužů a jedna žena. Nejméně činů se stalo v listopadu a v prosinci. Nejčastějším dnem spáchání sebevražd bylo pondělí.

„Těžko bychom hledali nějakou vazbu mezi ročním období a sebevraždou. Spíš je to hra čísel. Málokdy je totiž sebevražda bleskovým rozhodnutím. Takový člověk o tom uvažuje dlouhodoběji a může se naskytnout nějaký spouštěcí mechanismus, kdy si řekne, že teď skoncuje se životem,“ vysvětlil Hradeckému deníku psycholog Jan Lašek.

Mýty a fakta: o Vánocích se lidé nevěší

Počet sebevražd se zvyšoval při všech historických zvratech: v letech 1948, 1968 či 1989. Každoročně jich je víc na podzim, kdy lidé mají kvůli počasí pochmurnou náladu, a nejvíc o Vánocích, kdy sebevraždu páchají osamělí lidé. Takové mýty spolehlivě vyvracejí analýzy statistiků. Je tomu totiž přesně naopak. Z údajů od roku 1989 vyplývá, že nejrizikovější den je v tomto směru 1. leden, tedy Nový rok. Naopak Štědrý den a vánoční svátky patří v sebevražednosti mezi podprůměrné dny. Nejvíc dobrovolných odchodů ze světa bývá na jaře, nejméně právě v prosinci či na podzim. Neméně zajímavé je i srovnání podle kalendářních dnů. Nejrizikovějším dnem je pondělí, případně čtvrtek, nejméně sebevražd bývá naopak ve středu. V Královéhradeckém kraji je největší sebevražednost na Hradecku (24 lidí), naopak nejnižší na Rychnovsku (11 lidí). Oproti předloňskému roku klesla sebevražednost o 68 případů. Vůbec nejvyšší sebevražednost byla v polovině 30. let a pak na přelomu 60. a 70. let, kdy si život dobrovolně vzalo zhruba tři sta lidí.