Účastníky konference pozdravil také Miloš Forman

Úvod však patřil někomu zcela jinému, byť s hasičstvím vlastně taky významně spojenému. Krátkou zdravici na videu totiž z USA poslal Miloš Forman, režisér snímku Hoří, má panenko. Ten se natáčel ve Vrchlabí za účasti řady  místních. „Mnoho pozdravů všem hasičům na Trutnovsku, na jejich spolupráci při tvorbě filmu strašně rád vzpomínám," řekl.

První byly Zákupy

Pořadatelem konference bylo Muzeum Podkrkonoší, hostitelem okresní archiv. „Celá řada sborů má v tomto období významná kulatá výročí, navíc mnozí hasiči se historii věnují a jsou příznivci muzea. Takže k takovému nápadu pak byl jen krůček," vysvětlil ředitel Vlastimil Málek. „Žádný výstup z toho zatím neplánujeme, uvidíme, jak se k tomu postaví hasiči, protože nic zásadního k jejich historii na Trutnovsku zatím neexistuje," dodal.

Úvodní příspěvek patřil Jiřímu Orsákovi, starostovi okresního i krajského Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.  „Setkáváme se v období příprav 150. výročí založení prvního českého sboru v královském městě Velvary roku 1864. Považuji to také za důvod ke zpracování historie hasičských sborů na Trutnovsku, českých i německých, které jsou neoddělitelnou součástí historie regionu. Chci zmínit i důležitý fakt, že nejstarší hasičský sbor v Čechách i střední Evropě vznikl v Zákupech roku 1850." Ten byl složen převážně z německých občanů.

Nelehké začátky

Historii vzniku okresního profesionálního sboru se věnoval Augustin Kraus. „V letech 1953 a 54 výrazně stoupala požárovost. Dobrovolné sbory nestačily na situaci reagovat, proto bylo rozhodnuto zřídit sbor z povolání, k 1. lednu 1955," připomněl důvody založení. Po Hradci a Pardubicích to byl třetí  profesionální útvar v tehdejším Východočeském kraji. Měl patnáct zakládajících členů a ti převzali k užívání požární zbrojnici ve Farské ulici u kostela. Ta dosud patřila zdejšímu sboru dobrovolnému. Prvním velitelem byl Josef Procházka ze Zlaté Olešnice.

„Dnes jsou mezi námi už jen dva zakládající členové, Vladimír Kobosil a Jaroslav Burdych ze Suchovršic.  A začátky neměli lehké. Chyběli zkušenosti, ostatní členové dobrovolného sboru nedovedli pochopit situaci, cítili se ochuzeni o zabranou budovu i techniku a práci jim spíše ztěžovali. Dokresluje to případ z 1. ledna 1955. Hořela stodola ve Volanově, poplach byl vyhlášen dobrovolné jednotce, protože profesionálové měli začít sloužit až od pondělí, 3. ledna. Nikdo však nevyjel a stavba lehla popelem," přiblížil Augustin Kraus.

A tím rozepře neskončily. „Téhož roku hořel hotel Blaník v Janských Lázních a velení zásahu měl převzít člověk od  profesionálů. Velitelé dobrovolných hasičů z Mladých Buků, Svobody, Maršova i Janských Lázní to ale odmítli, přestože to nařizoval bojový řád. Každý si dělal, co chtěl, zvládnout situaci se nepodařilo ani zástupci kraje z Hradce Králové, který se na místo dostavil," zmínil Augustin Kraus další případ.

Výročí pro Hostinné

Chybět na konferenci nemohl zástupce Hostinného, neboť odsud pochází jeden z nejstarších sborů vůbec. „Pro založení hasičstva jako takového byl rozhodující rok 1864. V květnu se zúčastnila 16-ti členná delegace z Hostinného svěcení praporu německých hasičů v Praze, kde vznikla z podnětu předsedy spolku myšlenka na pořízení vlastního spolkového praporu. Na následující členské schůzi konané 6. července 1864 bylo odsouhlaseno pořídit černo-červeno-zlatý prapor. Spolku jej věnoval starosta města Václav Czerweny a 28. srpna 1864 se na náměstí za velké slávy konalo jeho vysvěcení. Po této události již byla všechna následující vykonávaná činnost členstva pouze hasičského a záchranného charakteru a to také vedlo k založení vlastního hasičského spolku," připomněl Tomáš Anděl, znalec historie města.