Probíhala za plného provozu a neobešla se bez problémů a komplikací. Začala loni v listopadu a hotová má být do konce září. „Úpravna vody byla za zenitem technologické životnosti,“ připomněla ředitelka Městských vodovodů a kanalizací Vrchlabí Petra Vrabcová.

Vybudovány byly akumulační nádrže s objemem 440 metrů krychlových, čtyřnásobně větším oproti dosavadním. Nové jsou filtrační systémy, elektroinstalace, měření, regulace. Železné potrubí nahradilo nerezové. Novinkami jsou ve vrchlabské úpravně vody UV lampa, která zajistí stoprocentní účinnost v odstranění mikrobiologických prvků ve vyrobené pitné vodě, a online měření kvality upravované vody. Herlíkovický areál Městských vodovodů a kanalizací Vrchlabí se nachází na radonovém podloží, proto intenzifikace úpravny vody řešila také odstranění radonu pomocí vzduchotechniky a odradonovací věže.

VODA PRO VRCHLABÍ NEDOŠLA
„Město je na úpravně vody životně závislé. Jakmile by se na několik dní zastavila, tak voda dojde. Nejtěžší proto bylo sladit stavební a technologickou část oprav s nutností vyrobit vodu. Několikrát to bylo těsné, ale naštěstí se nestalo, že by voda pro Vrchlabí došla a vyprázdnily se vodovody,“ upozornila na náročnost rekonstrukce Petra Vrabcová. „Musím přiznat, že několikrát jsme byli přinuceni odstavit chod úpravny vody. Ale tak, že lidé ve Vrchlabí nepoznali, že vodu nevyrábíme. Měli jsme vytvořený dostatek zásob v našich vodojemech, ze kterých jsme mohli čerpat. Disponovali jsme padesátiprocentní rezervou. Nicméně při jedné rizikové, velmi náročné technologické úpravě, rezerva vody ve vodojemu klesla na deset procent. Pracovalo se na ni celou noc, aby se co nejrychleji vyřešila a voda nedošla,“ vysvětlila situaci ředitelka.

PROPADLO SE MEZIDNO
Další krušný okamžik přinesla havárie jednoho ze tří filtrů, u kterého se propadlo mezidno. „Došlo k provalení filtračního lože. Byla to patová situace, protože filtr se stal nepoužitelným, další byl v rekonstrukci a zbýval nám jediný funkční. Abychom pokryli spotřebu Vrchlabí, potřebujeme mít v provozu alespoň dva filtry. Situace byla o to citlivější, že přišla v období letních měsíců a vysokých teplot. Vždycky myslíme na zadní kolečka, vodojemy proto vykryly nižší výkon úpravny. Každopádně to byl jasný důkaz, že intenzifikace přišla ve správný čas,“ řekl Zdeněk Satur, vedoucí úpravny a čistírny odpadních vod.

Největší změna podle něj přichází v technologii úpravny vody. „Ta původní byla stará šedesát let, což se podepsalo na kvalitě materiálu. Neodpovídala standardům. Byli jsme na hranici schopností úpravu vody provádět,“ uvedl. Od pořízení nových technologických prvků, například otevřených gravitačních rychlofiltrů, meandrů nebo rychlomísičů, které důkladněji zachytávají nečistoty, očekává zásadní přínos. Zajistí lepší výstupní jakost vody.

Rekonstrukce úpravy vody ve Vrchlabí byla pod drobnohledem hygieniků, kteří prováděli bedlivé kontroly. „Přísné hygienické limity se nám podařilo splnit výborně. Lidé ve Vrchlabí během oprav nepocítili, že by se na jakosti vody něco změnilo. Přispělo k tomu výrazné úsilí pracovníků úpravny vody,“ ocenil Zdeněk Satur.

FEKÁL V LABI
Modernizace je před dokončením. Finišují všechny naplánované technologické úpravy a stavební práce, probíhá zakopávání nádrží, elektrikáři natahují kabely k elektrifikaci filtrů, v akci jsou technologové a zedníci. Na úplný závěr ročních oprav se bude pokládat dlažba.

Podle ředitelky Městských vodovodů a kanalizací se voda v Labi za posledních 25 let zhoršila, především lidskou činností. „Za všechno můžeme my. Jak se k přírodě chováme, co všechno produkujeme,“ poznamenala. „Podél toku Labe jsou neukáznění odběratelé, které jsou schopní poslat do řeky fekální znečištění. Z přírodních zdrojů máme největší problém s látkami ze shnilého jehličí, shnilého listí, zbytků organismů zvířat. Problém přineslo také sucho. V Labské přehradě klesla voda a začala kvést sinicemi,“ doplnila.