V Panteonu Národního muzea zítra poprvé zazní u příležitosti oslav Dne české státnosti nová nahrávka české státní hymny. Se Sborem opery Národního divadla v doprovodu orchestru Národního divadla ji nastudoval světoznámý dirigent Jiří Bělohlávek.

„Pod jeho citlivým vedením se u nás v květnu zrodila čtyři provedení české státní hymny – se ženským sólovým zpěvem v podání Kateřiny Kněžíkové, mužským sólovým zpěvem Adama Plachetky, sborovým zpěvem Sboru opery Národního divadla a orchestrálním provedením Orchestru Národního divadla,“ sdělil Štěpán Kubišta z oddělení vnějších vztahů Národního divadla.

Podle jeho slov to bude právě Kateřina Kněžíková, která „nejznámější českou píseň“ během slavnostního večera (v přímém přenosu jej zítra ve 20 hodin odvysílá 2. program České televize) v premiéře zazpívá. „Ne ovšem v doprovodu orchestru, ale pouze klavíru,“ podotkl Kubišta. Ke vzniku nových nahrávek, které vycházejí z oficiální Jeremiášovy verze, dal podnět – s úctou k českým tradicím a k našim předkům – Úřad vlády České republiky v čele s premiérem Mirkem Topolánkem.

„Státní hymna nás provází po celou dobu naší moderní státnosti. Je natolik samozřejmým symbolem národní identity a existence, že se nezměnila dokonce ani za totalitního režimu – takový respekt má prostá píseň Kde domov můj? u Čechů, Moravanů i Slezanů,“ uvedl Topolánek. Nahrávka má podle něj vysokou uměleckou úroveň. „Věřím, že to posluchači ocení tak jako já. Při poslechu státní hymny zapomínáme na bariéry a rozdíly, které jsou mezi námi, a uvědomujeme si, že máme společnou historii, hodnoty, národní zájmy – a také společnou odpovědnost za zemi, která je ‚zemský ráj to napohled‘,“ prohlásil premiér.

Každému podle libosti

Přestože nové nahrávkyhymny vznikly prvořadě pro potřeby Úřadu vlády České republiky, podle informací Štěpána Kubišty z Národního divadla budou volně k dosažení. „Kdo bude jakoukoliv verzi potřebovat, může si ji z webových stránek Úřadu vlády stáhnout a použít,“ upozornil. Vedle Národního divadla se na projektu podílí i Národní muzeum, které v roce, kdy si připomínáme devadesát let od založení Československa, vydalo publikaci Kde domov můj?, mapující historii české státní hymny, její význam a historický kontext doby jejího vzniku.

Český rozhlas se k vládnímu projektu připojil nahrávkami hymny v proměnách existence státu. Na disku, který je součástí zmíněné publikace, zazní kromě nových nahrávek orchestru a interpretů Národního divadla také hlasy Františka Pácala (1908), Emy Destinové a Dinha Gillya (1914), Pavla Ludikara (1930), Františka Poura (1934), Otakara Mařáka (1930), Františka Smolíka (1951). Další hudební lahůdkou pro opravdové fajnšmekry je Choeur des Aviateurs Tchécoslovaques (1940) – nahrávka hracího stroje značky Symfonion ze sbírek Národní muzea – Českého muzea hudby.