Pobýval v té době v Paříži, kde vstoupil do Cizinecké legie. Účastnil se v řadách roty Nazdar krvavých bojů na Sommě, L'Artois a v Champagni. Česká jednotka v nich v podstatě přestala existovat.

Na podzim roku 1915 se postavil Gutfreund s dalšími třemi příslušníky Roty Nazdar do čela odporu Čechů a Slováků proti novému Bérengérovu zákonu a proti rozpuštění Roty Nazdar. V zákoně totiž stálo: . …nesmějí být přijímáni do francouzské armády vojáci států, bojujících na straně nepřátel Francie." Po rozpuštění Roty Nazdar byli čeští vojáci roztroušeni do mnoha jednotek pluků Cizinecké legie. V ní zahraniční vojáci působit mohli. Ve svém dopise údajně napsali: „Považujete-li nás za Rakušany, pak s námi jednejte jako s Rakušany." Přestože se jednalo o vojáky, kteří za Francii bojovali v těch nejkrvavějších jatkách, jak už to bývá, neznámý úředník na ministerstvu války je vzal za slovo. V roce 1916 byl Gutfreund spolu s dalšími vojáky uvězněn v Lyonu. Předtím opakovaně žádal o začlenění do francouzské armády a československé legie. Všechny žádosti byly, přes jeho známé vojenské úspěchy, zamítnuty. Místo toho putoval do internačního tábora. Mezi 1916 a 1918 byl vězněn v táboře Saint- Michel-de-Frigolet v Bouches-du-Rhône. Působil tu jako písař. V roce 1918 byl přesunut do civilního tábora v Blanzy. Po třech letech, už na konci války, se konečně podařilo přátelům a představitelům Národní rady v Paříži dosáhnout jeho propuštění z vězení. Gutfreund zůstal do roku 1920 ve Francii, kde sice opět tvořil, ale žil ve velmi nuzných podmínkách. Po návratu do Československa se mu podařilo prosadit v několika soutěžích. Utonul roku 1927 v Praze. Jeho asi nejznámějším dílem je sousoší Babičky v Ratibořicích.

Válka se ale promítala i do jeho výtvarného projevu. I když byl především sochař, na frontě vzniklo několik zajímavých kreseb, zachycujících běžný život vojáků roty Nazdar. Gutfreund je také autorem znaku Československé obce legionářské, který se s drobnými obměnami používá doposud. Reliéf s názvem Návrat legií zdobí budovu bývalé Legiobanky, dnes ČSOB v Praze Na Poříčí. Otto Gutfreund také vytvořil společně s Emanuelem Koreckým v letech 192425 pro tehdejší památník odboje sošky čtyř vojáků, francouzského starodružiníka a italského, ruského a francouzského legionáře.

Bedřich Machek