Zvykají si na nový život v bludišti budov Poslanecké sněmovny. Asistenty jim – zaplaťpánbůh – dělají často jejich předchůdci, kteří se v propletenci chodeb pěti propojených budov dobře vyznají.

Východní Čechy zažily v parlamentních volbách vůbec nejvýrazněji fenomén kroužkování, takže řada ostřílených matadorů a „tutových“ kandidátů zcela propadla a na jejich místa se prodrali nováčci, kteří přitom stranické listiny původně doplňovali jen „do počtu“.

Z deseti poslanců za Pardubický kraj obhájil mandát jediný – Miroslav Váňa z ČSSD , ostatní jsou poslaneckými nováčky. Voliči v Královéhradeckém kraji, který má o jednoho poslance víc, vyslali do sněmovny šest nováčků. Udrželi se pouze všichni tři zástupci ČSSD, Soňa Marková z KSČM a Zdeňka Horníková z ODS.

Co nováčky nejvíc překvapilo? Pravděpodobně nepohodlí tvrdých poslaneckých lavic.

„Nesedíme na žádných polstrovaných židličkách, ale na tvrdých lavicích. Trochu to připomíná sedačky ve starých kinech. Když v nich sedíte čtyři hodiny, už se ošíváte,“ řekl Jan Chvojka, největší překvapení voleb v Pardubickém kraji, kterého do sněmovny vynesly kroužky z posledního místa kandidátky ČSSD.

Lavice nejsou velké

Charakteristické také je, že lavice nejsou nijak velké. Když na ni poslanec rozloží notebook, už nemá kam odložit žádné další dokumenty.

„Je ještě více stísněná než ta v zastupitelstvu Pardubického kraje. Jsem zvyklý rychle odpracovat a odejít. Ale tahle lavice na tu dobu, co v ní strávíme, pohodlná není. Asi proto tu jsou časté přestávky,“ uvedl Václav Neubauer (ČSSD), parlamentní novic a starosta Městečka Trnávky.

„Místa v nich opravdu moc není. Nedokážu si představit některé své dvoumetrové kolegy, jak se do nich vlastně nasoukají. Na druhou stranu ale je pravdou, že poslanci britského parlamentu mají místa ještě méně,“ přisvědčil starosta Nové Paky a další sněmovní nováček Josef Cogan (TOP 09).
Květa Končická, 25letá poslankyně za KSČM, si dokonce chce koupit podsedák, jak je lavice tvrdá.

Někteří se orientují, jiní tápou

Různě se novopečení zákonodárci vypořádávají také s nepřehledným bludištěm parlamentních chodeb. Zatímco některým orientace nečiní sebemenší problém, jiní tápají doposud.

„Bloudím tady stále jako ovce. Musím se kolikrát ptát na cestu. Máme tady ale nesmírně hodnou paní v recepci, která mi vždy nabízí, že mě dovede. Díky ní jsem trefil na Výbor pro obranu a bezpečnost, ve kterém pracuji,“ řekl s úsměvem Jiří Štětina (Věci veřejné).

Podobnou zkušenost mají i další. „Orientační systém skutečně není nejšťastnější,“ přidal se Cogan.

„Bloudit tady snad může jen idiot. Každý inteligentní člověk si přečte schéma, každá budova je očíslovaná a všude jsou šipky,“ kroutí nechápavě hlavou českotřebovský poslanec TOP 09 Václav Cempírek.

Ten je spokojen i s poslaneckou kantýnou. „Nabízejí tu standardní jídla, jen možná s mírně vyšší cenou. Najíte se za stovku. Běžná porce je od 65 do 85 korun bez polévky, s pivem platím asi 118 korun,“ dodal.

Různě zatím poslanečtí nováčci řeší bydlení. Někdy dojíždějí, často vlakem, jindy přespávají v poslanecké ubytovně či v pronajatém privátu. Lepší než každý den ztratit čtyři hodiny na cestách. Místo v poslanecké ubytovně se dostalo jen na někoho.