Do kdy může v našem regionu trvat houbařská sezona? Myslím pro laika, běžného houbaře. A do kdy pro odborníka, jehož „záběr" je podstatně širší?

Tady je velice těžké odpovědět. Nejsem schopen definovat jasné hranice mezi tím, kdy je houbař ještě laik a kdy už mykolog. Ani pro to ne-existují jasná kritéria. Někdo může znát mnoho druhů hub, ale chybí mu jisté nadšení pro zajímavé mykovýpravy a projekty. Někdo naopak houby tolik nezná, ale nechybí mu nadšení ani snaha, a může být pro mykologii přínosem. Mnohdy jsou to i lidé, kteří s mykologií zdánlivě nemají společného vůbec nic. Třeba zahrádkáři, kteří donesou ze zahrady nějakou zajímavou houbu, nebo i stavaři, když objevují houby dřevokazné, napadající dřevěné stavby.

Když se mluví o houbařské sezoně, mají tím mykologové a zkušení houbaři na mysli období, kdy rostou nejhojněji především houby k bezprostřední spotřebě. Kdo jen trochu pozoruje každoroční průběh, potvrdí, že jednou začne sezona v květnu a končí nejpozději zářím, podruhé začíná srpnem a houby pro kuchyňské využití lze sbírat v listopadu i začátkem prosince.

Kolik druhů hub vy sám znáte nebo poznáte? A prozradíte své oblíbené houby a pokrmy?

Nikdy jsem to nepočítal ale mohu konstatovat, že se jedná řádově o několik stovek druhů. Některé znám jen česky, některé i odborně, tedy latinsky. Určitě znám mykology, se kterými se (alespoň v současné době) v žádném případě nemohu rovnat.

V Česku roste tři až pět tisíc druhů vyšších hub, na které lze při procházce lesem narazit. Pokud mám správné informace, tak i ten nejobsáhlejší atlas, co u nás kdy vyšel, obsahuje jen jeden a půl tisíce druhů, a na jeho sestavení se podílelo několik autorů najednou. Z toho je patrné, že „záběr" i těch velkých odborníků není neomezený.

Ke druhé části otázky, nejraději mám hřibovité druhy hub, od křemenáčů, přes klouzky a modráky, až po ony krásné pevné „praváky". Jak to tak bývá, tak mezi mé nejoblíbenější houby patří ty druhy, které jsem ještě nikdy na vlastní oči neviděl, jako jsou Hřib bronzový či Hřib královský. K mému překvapení jsem se nedávno dověděl, že se hřibovitými houbami v naší zemi z odborného hlediska zase tolik mykologů nezabývá, z čehož pro mne plynou jisté možnosti specializace.

A co se týká houbových jídel, tak v posledních letech jsou to lišky na smetaně. To je jedno z nejlepších houbových jídel, které znám.

Petr Kuráň