V den 10. výročí úmrtí Václava Havla se z Hrádečku opět stalo poutní místo

Na společnou 8,5 kilometrů dlouhou procházku vyrazily od trutnovského pivovaru, kde svého času Václav Havel pracoval, asi čtyři desítky lidí a právě Hrádeček byl jejich cílem.

„Dozvěděl jsem se o té vycházce čirou náhodou a tak jsem vyrazil. Chtěl jsem si osobně památku Václav Havla připomenout. První český prezident pro mě znamenal strašně moc. Je to symbol, a je rozhodně je důležité na něj nezapomínat," říká Jiří Hladík, který do Trutnova přijel z Nového Města nad Metují.

Litoval jen toho, že nikdo z jeho přátel s ním na Hrádeček nevyrazil.

„Bylo krásné slunečné počasí, sníh křupal pod botou a měl jsem cestou čas přemýšlet o spoustě věcí, které mám s ním spojené,“ říká, jak si vybavil první živé setkání v roce 1988 na folkovém festivalu v Lipnici.

Hrádeček je místem, kde se psaly české dějiny. Havel tam skonal před 10 lety

Kroutící se silnice na Hrádeček byla sice zledovatělá, ale ke vzpomínkovému místu na plotě u stodoly zvládl dorazit dorazit každý, kdo chtěl. Výzdobu z fotografií, srdcí a článků opět instaloval v předvečer výročí Havlův soused a Krakonoš v jedné osobě Vladimír Pechan.

Ten během dne opakovaně recitoval vlastní báseň, v níž se lehce opřel do Dagmar Havlové, která vzpomínkovému setkání tohoto druhu není nakloněna. "Abyste věděli, tady na plotě to byl samý zákaz, zákaz, zákaz. Jak vyšla ta básnička, tak to honem strhali. Aspoň vidíte, že se dá bojovat úspěšně i slušně, a že by se lidé měli lepe dohodnout."

Připomenout si 10. výročí Havlova úmrtí přišel i exprezidentův kamarád a pořadatel trutnovského open air festivalu Martin Věchet. Te pietní místo doplnil plakátem s rekordní hromadnou fotografií, v jejímž středu je právě Václav Havel. Snímek pořídil fotograf Jiří Jahoda na Open Air Music Festivalu v roce 2008 a je na něm zvěčněno 3995 lidí.

Věchet na plakátu Havla zakroužkoval a k šipce připsal vzkaz Náčelníku děkujeme. „To co náčelník udělal, nepřinášelo možná hned výsledek, nebyl vypočítavý pragmatik, ale byl o krok či kroky napřed a jeho vize nám svítí na cestu dodnes jak Betlémské světlo… Vtipný, lidsky vstřícný, hodný a laskavý. Díky za vše, Václave. Scházíš…,“ okomentoval kulaté výročí úmrtí prvního českého prezidenta.

Dálnice D11 jede, ale protihlukové stěny stále chybí

Zapálit svíčku a chvíli v tichosti postát před Havlovým portrétem dorazil z Mladých Buků i Sláva Rinn.

„Václav Havel byl jediný z té plejády našich politiků, který způsobil, že celý svět si na glóbu zkoušel najít, kde leží Česká republika a konečně si nás od té doby přestali plést s Čečenskem. I se svými chybami, které jako každý jiný člověk nesporně měl, to byl ideální představitel našeho národa. Teď tam nikoho nevidím,“ má jasný názor.

„Máme to štěstí, že jsme zažili jeho éru. Jelikož jsme tady místní, tak jsme ho vnímali ještě dříve než se stal prezidentem,“ zavzpomínal, že již v listopadu 1989 získal Havel čestné občanství Mladých Buků.

„Stáli jsme tam tehdy ve špalíru na schodech a s každým z nás si podal ruku. To je pro mě dodnes nezapomenutelný zážitek,“ dodává Sláva Rinn, který věří, že by se mohl začít naplňovat jeden z posledních Havlových citátů. „Tehdy řekl, že až to bude nejblbější, tak se to najednou začne obracet k lepšímu. Snad to blbý už končí,“ přál by si sportovně založený horal, jenž byl potěšen z množství lidí, kteří si během sobotního dne našli cestu na Hrádeček.

„Jsem rád, že se na něj nezapomíná. Až odejdou na věčné časy ti jeho následovníci, tak po nich neštěkne ani pes,“ prorokuje.